Historické jádro nevelké obce Horní Jadruž bylo roku 1995 prohlášeno vesnickou památkovou zónou. Tímto aktem byly oceněny jak urbanistické kvality půdorysného uspořádání vsi založené ve vrcholném středověku, tak mimořádná hodnota dochovaného souboru staveb lidové architektury.
Intravilán se rozprostírá vůkol protáhlé dvouřadé návsi, která má západovýchodní orientaci a měří na délku zhruba 330 a na šířku asi 50 metrů. Podél jejích delších stran stojí více než dvacítka velkých selských usedlostí. Jejich průčelí jsou zarovnána do dvou linií, které tvoří protilehlé hrany návesní plochy. Za obytnými domy, přidruženými hospodářskými staveními, dvory a zahradami vybíhala do extravilánu pravidelná pásová plužina. Dochovaná lidová architektura vznikala od 17. do počátku 20. století, a navzdory několika zásahům, k nimž došlo po vysídlení německého obyvatelstva, které v Horní Jadruži před druhou světovou válkou převažovalo, nebylo jádro obce příliš postiženo novodobými dostavbami, demolicemi či necitlivými úpravami starých budov, díky čemuž si ves uchovala svůj historický charakter.
