Synagoga představovala v dřívějších dobách centrum židovské čtvrti v Bezdružicích, jejíž relikty, poznamenané četnými přestavbami, nalezneme jihovýchodně od náměstí Kryštofa Haranta v okolí Švermovy ulice. Židovské ghetto vzniklo patrně na počátku 17. století, v první půli 19. věku bylo tvořeno asi třiceti domy, z nichž se některé dochovaly až dodnes, byť byly znehodnoceny pozdějšími rekonstrukcemi a necitlivými úpravami. Synagoga byla vybudována roku 1812 v klasicistním stylu. Od počátku druhé světové války byl opuštěný svatostánek dlouhá léta využíván jako skladiště. Stavba s obdélníkovým půdorysem je krytá valbovou střechou, část půlkruhově zaklenutých oken je dnes zazděna. Obvodové zdi byly zhotoveny z lomového kamene, původní vstupní dveře byly opatřeny kamenným ostěním. V interiéru se kromě patra s ženskou galerií dochovaly původní omítnutá dřevěná klenba stropu a pozůstatky světlemodré výmalby. Ve východní stěně objektu byla v době, kdy byla svatyně využívána jako skladiště, proražena široká vrata vedoucí do ulice. Bývalá synagoga se v dnešní době nachází v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupná.

Pozoruhodným dokladem židovského osídlení, které z hlediska své četnosti dosáhlo vrcholu krátce před polovinou 19. století, je hřbitov, jenž se rozkládá ve vzdálenosti asi 600 metrů západně od okraje Bezdružic v lesíku poblíž vesnice Řešín. Pohřebiště, kam byli pochováváni zemřelí i z okolních vsí, prokazatelně existovalo už v šedesátých letech 18. století. Do dnešní doby se zde dochovalo asi 200 náhrobních kamenů, nejstarší pocházejí ze samotného sklonku 18. věku. Hřbitov je obehnán nízkou kamennou zídkou, která je dnes značně poničena. Podobně je na tom řada náhrobků, na nichž se podepsalo úmyslné poškozování během nacistické okupace a následná desetiletí nezájmu a pozvolného pustnutí.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Řešín