Tradičním prvkem raně novověkých náměstí bývá morový sloup. Plzeňská městská obec se rozhodla vztyčit takový sloup na náměstí před budovou radnice v roce 1681, čímž chtěla poděkovat za konec morové epidemie. Renesanční sloup stojí na čtvercové základně a několika stupni stoupá k zábradlí tvořenému kuželkami a pilířky. Na severní a jižní straně na středních pilířcích jsou umístěny sochy světců, další čtyři skulptury zdobí hranolové sokly při patě sloupu. Sochař Kritián Widman ztvárnil sv. Václava, Bartoloměje, Barboru, Františka Serafinského, Františka Xaverského, Rocha a Floriána. A pro východní podstavec sloupu ještě vytvořil sochu sv. Rosalie. Vlastní sloup je hladký s akantovými listy u patky vrcholící korintskou hlavicí, na níž stojí barokní replika proslulé gotické Plzeňské Madony z katedrály sv. Bartoloměje. Vznik sloupu osvětluje nápis na mramorové desce: „1681 nákladem Plzeňské obce na odvrácení morové rány postavena, roku 1890 dobrovolnými příspěvky opravena“.
