Na východním okraji Plzeňské kotliny, v bukoveckých lesích, se nachází pozůstatky slovanského hradiště, dokládající nejstarší fázi osídlení Plzeňska. Hradiště sestávající ze dvou větších částí najdeme na ostrožně v západní části Holého vrchu. Jeho celková výměra činí 4 ha, přičemž vnitřní část s akropolí o velikosti necelých 2 ha uzavírá mohutný val o výšce až 4 metrů. Zbylou plochu tvořenou předhradím lemuje pouze mělký příkop poukazující na méně důslednou fortifikaci. Tato skutečnost přivedla archeology k hypotéze, že vlastní předhradí bylo využíváno jen sporadicky. Archeologické výzkumy prováděné v této lokalitě již v 19. století odhalily zlomky keramiky, nože, přesleny, kování vědra či hrot šípu. Na základě datace nálezů se předpokládá, že hradiště bylo osídleno již v laténu, avšak hlavní opevňovací práce provedli Slované od konce 8. století. Koncem 9. století pak význam hradiště upadal.

Přibližně 1 km severovýchodně od hradiště bylo objeveno malé mohylové pohřebiště, dosud nezkoumané, čítající přibližně 13 mohyl. Předpokládá se jeho souvislost právě s existencí bukoveckého hradiště.  

Literatura

Seznam literatury