Až do 16. století byla žihobecká tvrz sídlem místních vladyků užívajících predikát „z Žihobec,“ k roku 1356 je znám první z nich, jakýsi Vintíř z Žihobec. V 15. století čekaly zdejší panství těžké časy, tvrz byla dvakrát vypálena, nejprve za husitství a posléze v době poděbradské. Opuštěné sídlo zrekonstruovali v renensačním duchu až Kocové z Dobrše na počátku 16. století. O sto let později zakoupil panství Jaroslav Pinta Bukovanský z Bukovan, jemu byl ale již roku 1623 majetek odebrán za účast na stavovském povstání. Následoval rychlý sled majitelů. Roku 1688 pak Ferdinand Isellin z Lanau upravil tvrz v reprezentativnější barokní zámek. Po jeho smrti prodala jeho vdova Žihobce pasovskému biskupovi, hraběti z Lamberku. Lamberkové, vlastníci již žichovické panství a hrad Rabí, na Žihobcích nesídlili a prostory sloužily k nejrůznějším, nejčastěji hospodářským účelům. Až ve 30. letech 19. století zámek opět ožil díky Karlu Eugenovi z Lamberka, který tu pobýval se svou rodinou.

Žihobecký zámek je jednoduchá obdélná budova se zvýšeným přízemím vykazující renesanční původ. Jeho současný vzhled je však raně barokní. Mírně vystupující rizality přechází v nízké věže po obou stranách, fasádu člení pilastry. V západním křídle zámku je dnes umístěno Lamberské muzeum seznamující návštěvníky s dějinami Žihobec a Lamberků.

Literatura

Seznam literatury