Jádrem Velkých Hydčic je prudce svažitá náves přibližně lichoběžníkového tvaru, kterou obklopují velmi hustě řazené usedlosti. Od poloviny 18. století se postupně rozrostlo osídlení též na břehu řeky naproti Malým Hydčicím, toto sídelní centrum pak od návsi v průběhu 19. století oddělila železnice. A právě v tomto prostoru za tratí k řece se soustředila moderní zástavba ve 20. století. Původní jádro v okolí návsi naopak vykazuje jasné rysy tradiční prácheňské zděné architektury. V jihovýchodním cípu vsi se nachází nádherný dům s křídlovým štítem členěným pilastry a průčelím zdobeným pásovou bosáží. U domu čp. 4 se zase nachází zajímavá průjezdní kolna. U některých stavení jsou kamenné nabílené stodoly se segmentovými vjezdy. Za pozornost stojí především u některých usedlostí zachované předzahrádky. Sakrální architekturu ve Velkých Hydčicích zastupuje především barokizující kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1813 a drobná výklenková kaplička při cestě na Horažďovice.
Důležitým zásahem do urbanistického vývoje vsi bylo otevření vápencového povrchového dolu na okraji Velkých Hydčic a zřízení cementárny. Historické jádro obce však naštěstí zůstalo víceméně neporušeno a mohlo tak být v roce 1995 prohlášeno vesnickou památkovou zónou.
