Založení šlechtického sídla v Novém Čestíně, vesničce nacházející se nedaleko Klatov při silnici na Horažďovice, není dosud zcela objasněno. První zmínky o Čestíně pocházejí z konce 14. století, kdy patřil místním vladykům. Po husitských válkách jej vlastnil Ondřej Hrdě z Habartic a po jeho smrti přiřkl král Vladislav II. statek Dorotě, vdově po Václavovi ze Sedlce. Počátkem 16. století tu pobýval Volf Sedlecký z Újezdce a po roce 1595 byl zdejším pánem Jan Koc z Dobrše. Čestín tehdy pozbyl rezidenční funkci, neboť se stal pouhou součástí kolineckého panství a v této pozici setrval až do roku 1640, kdy se opět osamostatnil. Za třicetileté války si také vysloužil přídomek „Nový.“ Důležitým mezníkem v čestínské historii se stal rok 1783, kdy jej zakoupil Antonín Perglar z Perglasu. Ten inicioval výstavbu barokního zámku na místě starší stavby, o jejíž osudech však prameny mlčí.

Nový Čestín je menší, obdélníková budova, jejíž průčelí zdůrazňuje dvojice třípodlažních věží. V duchu pseudogotiky zámek upravil hrabě Meraviglia-Crivelli ve druhé půli 19. století. Okolí sídla doplňuje na severovýchodní straně kaple Nejsvětější Trojice. Po druhé světové válce budovu využíval Státní statek Luby jako byty pro své zaměstnance, dnes je v soukromých rukách.

Literatura

Seznam literatury