Dominantou širého okolí, která je dobře viditelná i z věže hradu Rabí, je původem farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích, který byl dlouhou dobu duchovním centrem celého rábského panství. Jeho původ je spojován s kolonizační činností břevnovského kláštera, neboť již v roce 1045 je ves Nezamyslice zmiňována jako součást klášterního majetku. Nejpozději ve 13. století tu pak břevnovský opat nechal vystavět neobvykle rozlehlý a zajímavě uspořádaný svatostánek, který je dodnes cenným architektonickým dílem. Původní románská stavba se dochovala v části věže a presbytáře, prastarý vzhled ovšem zcela zastřela výrazná gotická přestavba v roce 1390. Tehdy byl především presbytář rozšířen do tvaru rovnoramenného kříže a jeho rozlehlost upozorňovala na soustředění většího počtu řeholníků. Jedna z domněnek dokonce hovoří o existenci probošství.

 

Na počátku 15. století, v husitské době, břevnovský klášter kostel ztratil a jeho novými mecenáši se stali majitelé rábského panství Švihovští z Rýzmberka. Právě vlivný a velmi zbožný Půta Švihovský nechal kostel opravit a jeho podpis je dodnes patrný v erbech, které zdobí pozdně gotické trojlodí. O významu kostela v Nezamyslicích svědčí i to, že se tou dobou stal duchovním centrem celého panství a tento výjimečný status si podržel i za Lamberků. V roce 1736 byl kostel také znovu přestavěn v duchu baroka, ale nový sloh jeho vzhled příliš nepoznamenal. V roce 1800 byla přistavěna patra a vysoká jehlancová střecha, čímž objekt získal v podstatě dnešní podobu. Vybavení je barokní, jen hlavní oltář je neogotický dle návrhu Josefa Mockera.  

Literatura

Seznam literatury