Jihovýchodně od Klatov při březích jednoho z přítoků říčky Ostružné se rozkládá vesnička Jindřichovice, kde již ve 14. století existovalo šlechtické sídlo, jehož nejstarším známým majitelem byl jakýsi Drha, řečený Černobýl. Místní šlechtici užívající predikát z Jindřichovic si přibližně o 100 let později vystavěli nové reprezentativnější sídlo, tzv. Starý zámek. Počátkem 15. století byl pánem na Jindřichovicích Drslav, který byl zároveň jmenován purkrabím na nedalekých Velharticích. Během 15. i 16. století se o Jindřichovice často dělilo hned několik sourozenců, až je celé někdy před rokem 1555 získal Sezema Prostibořský z Vrtby. Za stavovského povstání se Jan Hroznata z Vrtby postavil na stranu českých stavů, za což byl konfiskační komisí potrestán složením manského slibu, který však až roku 1631 složili jeho synové Jan Adam a Sezima Jan. Ti ale již o 20 let později dosáhli zrušení této manské závislosti a nejmladší syn Sezima Jan pak pobýval na Jindřichovicích až do roku 1680. Jeho nástupci však Jindřichovice neudrželi a byli nuceni je prodat roku 1688 Jiřímu Vojtěchovi Janovskému z Janovic na Oselcích a na Kotouni. Janovští z Janovic tu pak pobývali až do 2. poloviny 18. století. Roku 1801 pak odkoupil Starý i Nový zámek od Jana Václava Schnabela Kryštof Volkmann, který Jindřichovice o čtvrt století později přenechal Aloisii Helversenové z Helversheimu. Roku 1908 se sídlo dostalo do soukromého vlastnictví rodiny Novákovy. Poslední dědic Jan Novák roku 1951 emigroval a Jindřichovice byly Novákovým roku 1955 oficiálně zestátněny a využity jako hospodářské budovy Státních statků. Koncem 20. století byla tvrz opět navrácena původním majitelům.

Podobu ani polohu původní tvrze ze 14. století nejsme schopni určit, avšak již ve druhé polovině 15. století bylo vybudováno nové sídlo, které se dnes nachází na jihozápadním okraji vsi na březích Zámeckého rybníka. Původně středověká tvrz byla mnohokrát přestavěna. Jedná se o částečně podsklepenou patrovou budovu s nárožní přístavbou, kde je ve východní části stále dobře patrná pozdně gotická úprava v podobě vstupního portálu a valené klenby. Západní část naopak vykazuje renesanční prvky. První patro Starého zámku pak bylo v 19. století propojeno krytým mostem s novou budovou tzv. Nového zámku. Toto zajímavě řešené provedení však bylo ještě ve 20. století odstraněno.

Původně dvoukřídlá budova Nového zámku pochází z 18. století. Již v 19. století došlo k rozšíření o další křídlo a na počátku 20. století vyrostla u západního okraje válcová vížka, čímž dostal zámek svou současnou podobu. Dnes je tvrz i zámek v soukromém vlastnictví, noví majitelé nechali oba objekty kompletně zrekonstruovat a využívají je jako penzion.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Sv. 9. Domažlicko a Klatovsko, Praha 1893

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Ostružná
• Velhartice
• Zámecký rybník

věcný:

• Státní statky

jmenný:

• Drslav
• páni z Jindřichovic
• páni z Vrtby
• Drha
• Černobýl
• Sezema Prostibořský z Vrtby
• Jan Hroznata z Vrtby
• Jan Adam z Vrtby
• Sezima Jan z Vrtby
• Jiří Vojtěch Janovský z Janovic
• Jan Václav Schnabel
• Kryštof Volkmann
• Aloisie Helversenová z Helversheimu
• Jan Novák