Jihozápadně od Chudenic se na zalesněném vrchu Velký Kouřim nacházejí trosky hradu, který snad někdy na přelomu 12. a 13. století vystavěli Černínové, avšak nejen o prvních vlastnících, ale také o účelu, za jakým byl hrad vystavěn, toho dodnes mnoho nevíme. Snad měl sloužit jako sídelní rezidence, snad díky své výhodné poloze tvořil důležitý opěrný bod v královském obranném systému. Dále nemůžeme s jistotou určit ani důvod, proč byl hrad již velmi záhy po svém vzniku, přibližně za 50 let, opět opuštěn.

Původní název hradu zněl Rauchenberg a byl odvozen od názvu hory Kouřim, českým zkomolením původního německého názvu tak vznikl dnešní Ruchomperk. V polovině 14. století se v pramenech objevuje jakýsi Černín z Rauchenberka se svou ženou Maruškou, kteří byli zřejmě předky pozdějších Černínů z Chudenic. Po roce 1404 připadl hrad právem odúmrti na českého krále a ten jej věnoval Václavovi ze Všetat a Fridrichovi z Tanfeltu. V dalších zmínkách je již hrad uváděn jako pustý a následně připojen nejprve k nedalekému pušperskému panství, po roce 1462 za nového majitele Jiříka z Říčan připadl k Polyni a naposledy byl součástí chudenického panství.

Dvoudílný hrad byl obehnán ze tří stran příkopem a náspem, poslední západní stranu chránila velmi strmá stráň. Areál hradu byl rozdělen na přední a zadní část. Od jižní strany se přicházelo k čtyřhrannému předhradí se dvěma zaoblenými rohy, kde jsou dodnes patrné zbytky hradeb. Hluboký příkop chránil vstup do zadního hradu, který byl řešen podobně jako přední část. Velká část staveb uvnitř hradu byla zřejmě vyvedena ve dřevě, a proto se do dnešních dob dochoval jen nepatrný zlomek z původního hradu. Z dvoudílné dispozice hradu Ruchomperk se tak do dnešní doby zachovaly jen zbytky opevnění a hradní studny.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Velký Kouřim

věcný:

• Rauchenberg

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• Černín z Rauchenberka
• Václav ze Všetat
• Fridrich z Tanfeldu
• Jiřík z Říčan