Severozápadně od proslulé zříceniny hradu Rabí se nachází malá vesnička Budětice, nad níž se na návrší Džbán v hustém lese ukrývají zbytky hradu, který zřejmě někdy ve 2. polovině 13. století nechali vystavět páni z Budětic. O historii tohoto skromného šlechtického sídla se však příliš mnoho zpráv nedochovalo.

Ve 13. století daroval český král Václav I. ves Budětice Držislavovi, který jej před rokem 1254 prodal Dluhomilovi, jenž je považován za předka pánů z Velhartic. Tento Dluhomil byl, mimo jiné, členem vojenské družiny, se kterou král Přemysl Otakar II. vytáhl roku 1257 do Bavorska. Po nešťastné bitvě u Mühldorfu, kde se pod českým vojskem prolomil most, byl zbytek vojska nucen stáhnout se do města, kde se Přemyslova družina několik dní bránila, než jí bylo dovoleno se stáhnout. Navrátivší se Dluhomil však proslul jako nebojácný hrdina, který se těšil králově přízni, což pro jeho rod znamenalo nemalé výhody. Po Dluhomilově smrti se panství rozdělilo mezi jeho dva syny Svojše a Bohuslava a právě Bohuslav, který získal Budětice, byl zřejmě stavitelem tvrze na vrchu Džbán.

Do poloviny 13. století totiž sídlili páni z Budětic na dvorci u kostela přímo ve vsi, avšak vyšší nároky na reprezentaci a na obranyschopnost zapříčinily, že vyměnili toto sídlo za jednoduchý hrad s jedinou nevelkou okrouhlou věží, která je dodnes patrná na severovýchodní straně areálu spolu se zbytky obdélníkového paláce, který na ni navazoval. Oválný prostor hradiště byl chráněn valem, příkopem a lehčí dřevěnou fortifikací. Podobně i další prostory v ohrazeném areálu byly zjevně dřevěné konstrukce, neboť se po nich do dnešních dob nedochovaly žádné pozůstatky.

Šlechtický hrad přechodného typu byl však již v době svého dokončení poněkud zastaralým a nedostačujícím řešením, není tedy divu, že se páni z Budětic již koncem 13. století přesunuli na výstavnější hrad na Rabí. Budětické sídlo tak začalo postupně chátrat a když po roce 1390 získali Rýzmberkové mimo jiné také Budětice, byl již hrad na vrchu Džbán v troskách.

Nezapomeňte na pozdrav!

Právě k době, kdy hrad vlastnili Rýzmberkové, odkazuje pověst, podle níž se za nocí prochází po vrchu Džbán duch Půty Švihovského z Rýzmberka. Tento bezpochyby nejslavnější představitel rodu Švihovských z Rýzmberka proslul nejen jako schopný stavitel, podnikatel a politik, ale také jako krutý pán, jehož duše propadla peklu.

Půtův duch prý dodnes nemá pokoje a pravidelně obchází celé panství. V Buděticích se prý navíc zjevuje v tajné chodbě, která spojovala vrch Džbán s hradem na Rabí. Pokud náhodou Půtu při jedné z jeho obchůzek potkáte, nezapomeňte jej uctivě pozdravit, protože jinak vás za vaši nezdvořilost vytrestá ohnivými důtkami.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Sv. 9. Domažlicko a Klatovsko, Praha 1893

MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady, Praha 1972

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Džbán

věcný:

• bergfrít
• hrad přechodného typu

jmenný:

• Půta Švihovský z Rýzmberka
• páni z Budětic
• Přemysl Otakar II.
• Bohuslav z Budětic
• Václav I.
• Držislav
• Dluhomil
• Svojše
• Švihovští z Rýzmberka