Mencl definoval chodský statek na příkladě statku čp. 2 v Újezdě, který měl navíc gotický sedlový portál. Statek se však dnešních dnů nedočkal, přežil jen jeho klasicistně upravený sýpkový blok. Čím byl charakteristický chodský špýcharový statek? Dle Václava Mencla byl typickým domem zemědělce v úrodné pšeničné oblasti, nelze zde hledat nějaké obranné prvky, jak to mnohé právě na Chodsku svádělo. Obytná světnice byla obvykle otočena směrem k návsi, stejně jako menší světnička, sloužící jako výměnek (pro staré hospodáře). Uprostřed domu byla vždy síň. Vzadu v síni byla černá kuchyně s chlebovou pecí. Ze síně se vcházelo do patrového špýcharu, což bylo specialitou právě statků chodského typu. Špýchar (nazývaný na Chodsku také srub nebo sklep) byl často spojen se statkem společnou stěnou. V přízemí špýcharu byl vchod do lochu (vlastní sklep, loch znamená německy „díra“). Do komory v patře se pak vystupovalo po žebříkovitém schodišti. Nahoře byla sýpka na obilí. Existovaly ale také statky „otočené“, mající (dle Mencla) z praktických důvodů světnici otočenou do dvora za sluncem a špýchar směrem do ulice.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• patrový špýchar
• obytná světnice