U svého děda Daniela Čápa, krejčího a písmáka z kolovečské usedlosti čp. 39, pobývala v dětství budoucí spisovatelka Růžena Svobodová. Pocházela z moravských Mikulovic, ale od děstsví vyrůstala v Praze v prostředí premonstrátského kláštera na Strahově. Osudy svého předčasně zemřelého otce Jana Čápa ztvárnila v nedokončeném románu "Ráj" (1920), pro nějž na sklonku života sbírala podklady opět v otcově rodné Kolovči. Byla velmi aktivní v kulturních kruzích, provozovala vlastní salon, který navštěvovali literáti Antonín Sova či Vilém Mrštík nebo herečka Hana Kvapilová. Přátelství Svobodové s literárním kritikem F. X. Šaldou přerostlo v milostný vztah. Autorčin manžel František Xaver Svoboda byl rovněž spisovatel a básník, který se rád toulal krajinou, jeho styl byl však na rozdíl od manželky věcný a střízlivý. Také Svobodová ráda vyhledávala přírodně zajímavé lokality, ve svých impresionismem ovlivněných dílech se nechala inspirovat zejména krajinou Brd (povídková sbírka "Posvátné jaro", 1912). Krásu přírody využívala jako kulisu pro svoje smyšlené příběhy, do kterých si promítala i vlastní nesplněné sny. Psala především o nelehkém zrání ženských hrdinek. Nejznámější je její román „Rozkvět“. Za první světové války se zapojila do humanitárního projektu České srdce a organizovala pobyty hladem strádajících pražských dětí na venkově. Pohřbena je na vyšehradském Slavíně.

Literatura

Seznam literatury