Roku 1683 zaútočili Turci pod vedením Kara Mustafy na Vídeň. Turecké vojsko mělo mezi 100–200 tisíc muži, císař (bez spojenců) jen asi 30 000 mužů. Císařský dvůr utekl již předtím do Lince, následovala ho i většina bohatých vídeňských rodin. Ve městě naopak hledali ochranu sedláci z okolí. První Turci se objevili před vídeňskými hradbami 13. července 1683. Obležení trvalo 62 dní. V čele obrany města stál vnuk na Staroměstském náměstí popraveného Kašpara Kaplíře ze Sulevic, generál a viceprezident dvorské válečné rady Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Bylo mu už 72 let. Na pomoc Vídni vytáhli císařští i jejich spojenci (Bavoři a Poláci). V neděli 12. září 1683 došlo konečně k rozhodující bitvě u kopce Kahlenberg severovýchodně od vídeňských hradeb. Ovace za vítězství nad Turky sklidil hlavně polský král Jan Sobieski, Kašparovi se velkého vděku nedostalo. Zemřel již roku 1686, bez potomků. Kaplířové vlastnili od roku 1678 Bělou a Újezd Svatého Kříže, které koupili od Lamingenů, konkrétně od proslulého Lomikara. Buď Lomikar, nebo spíš právě Kaplířové postavili v Újezdě barokní zámek, dnes již neexistující. Po Kašparově smrti zdědila Újezd jeho třetí manželka Anna Terezie, rozená Cukrová z Tamfeldu.

Literatura

Seznam literatury