- Veřejné stavby
Obchodní akademie v Plzni-Jižním předměstí (čp. 1530)
Plzeň-Jižní Předměstí - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Veřejné stavby
stavební sloh: neoklasicismus
historická epocha: moderní doba
Stručné představení
Budova obchodní akademie na Jižním předměstí tvoří část velkého komplexu, který byl na dnešním náměstí T. G. Masaryka postaven mezi lety 1911 a 1934 podle návrhu architekta Hanuše Zápala.
Historie
Budova obchodní akademie na plzeňském Jižním předměstí je součástí velkolepého komplexu, navrženého před první světovou válkou, v němž měly podle původních plánů sídlit tři různé vzdělávací instituce. Areál se rozkládá na náměstí T. G. Masaryka mezi Klatovskou třídou a Petákovou ulicí. Návrh uceleného souboru staveb, v němž měly nalézt útočiště obchodní akademie, dívčí lyceum a chlapecká měšťanská škola, vypracoval roku 1911 architekt Hanuš Zápal. Křídlo, v němž se usídlil první z uvedených ústavů, bylo slavnostně otevřeno v říjnu 1913. Až do roku 1931 však zůstalo osamoceno, neboť realizace dalších dvou traktů nebyla kvůli vypuknutí první světové války zahájena. Na přelomu dvacátých a třicátých let došlo k oprášení takřka dvacet let starých plánů, podle nichž byla vybudována část komplexu, v níž mělo být umístěno dívčí lyceum, místo něho zde nicméně začala působit pobočka Národní banky československé. Původně zamýšleného rozsahu dosáhl areál až roku 1934, kdy bylo do provozu uvedeno třetí rameno stavby, které obsadila obecná a měšťanská škola Dr. Matouše Mandla. Tu roku 1953 vystřídalo gymnázium, které zde sídlí dodnes. V křídle, které bylo dříve vyhrazeno pro Národní banku československou, dnes nalezneme provozovnu soukromé bankovní společnosti.
Monumentální komplex na východní straně náměstí T. G. Masaryka se vyznačuje komplikovaným půdorysem. Centrální segment se podobá písmenu U, ke každému z obou bočních traktů přiléhá kolmo situované rameno členěné rizality. Reprezentativnímu východnímu průčelí dominuje vystouplý rizalit s vysokými pilastry, na kterých je posazeno šest soch, a stanovou střechou. Společným rysem obou starších částí areálu se stala decentní výzdoba v podobě přízemních a nárožních bosáží, lizén a kombinací jednoduchých geometrických tvarů. Nejmladší budova z poloviny třicátých let odkazuje na dobu svého vzniku přísnou redukcí dekorativních prvků. Spartánské exteriéry oživují pouze bosovaná přízemí a nároží, průběžná římsa a vchody zdůrazněné třemi mohutnými sloupy, které nesou úseky kladí. Architektonickou působivost vyvolává namísto ozdob harmonie čistých, přímých linií, chladná pravidelnost šachovnicově rozmístěných rozměrných oken, striktně dodržovaná symetrie a řád.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: