Jan Řitka z Bezdědic byl husitským hejtmanem v Domažlicích. Pocházel z řad nižší šlechty. V mladých letech byl ve službách krále Václava IV.  Za života Žižky byl jeho věrným následovníkem, patřil k jeho nejbližším lidem, následoval ho i do východních Čech do Menšího Tábora. Po skončení husitských válek se s Řitkou setkáváme na hradě Kokořín, který vlastnil. Prokazatelně mu hrad patřil od roku 1437, roku 1440 přepsal hrad na svého přítele Jana Záviše z Klinštejna. Zemřel roku 1446. Řitka měl manželku jménem Kateřina, která se po jeho smrti znovu provdala, a dceru Alžbětu, která se stala jeptiškou u sv. Anny v Praze.

Dlužno říci, že husitský hejtman Jan Řitka je dnes v některých částech pohraničního Bavorska známější osobností než u nás. Může za to hra „O husitské válce“ („Vom Hussenkrieg“), která je každoročně v létě uváděna v hornofalckém městě Neunburg vom Wald. Na scéně se zde přehrává bitva, ke které došlo 21. 9. 1433 u nedalekého Hiltersriedu. Hra z pera novináře Petra Klewitze byla v Bavorsku velmi oceňována ještě před rokem 1989 pro svoje objektivní ztvárnění husitských válek. Na scéně vidíme i oba husitské hejtmany, Jana Parduse a Jana Řitku, kteří vyrazili do Bavor pro zásoby (jak se tehdy říkalo „na spíž“) od husity obležené Plzně. U Hiltersriedu je překvapilo narychlo sestavené bavorské vojsko, tvořené rytíři ale i prostými sedláky. Husité nestačili uzavřít hradbu z vozů, které měli s sebou.  Dle českého kronikáře Bartoška z Drahonic se k obležené Plzni od Hiltersriedu vrátila jen hrstka husitů, včetně obou hejtmanů, kteří vzali nohy na ramena a nechali své druhy svému osudu. Jejich chování vyvolalo v husitském táboře velké roztrpčení. Krátce poté došlo před Plzní dokonce ke vzpouře. Vrchní husitský velitel, slavný Prokop Holý, dostal při rvačce židlí do hlavy a byl sesazen. Nahradil ho setník jménem Tvaroh. Prokop se později do vedení husitských vojsk zase vrátil, Plzeň se však husitům dobýt už nepodařilo.
   

Literatura

Seznam literatury