Výlet Středověké hrady a jejich osudy vám na příkladu hradu Krašov představí život na středověkém hradě a v hospodářském předhradí. Tento hrad prošel mnoha stavebními proměnami v závislosti na jeho aktuálním využití. Naleznete zde zbytky původní hradní fortifikace a dále i budovy vystavěné v době, kdy hrad sloužil jako šlechtická i nešlechtická rezidence. Poznáte, které jeho části posloužily jako zdroj stavebního materiálu, a zjistíte, jakým spolkovým aktivitám slouží dnes.
Jednotlivá zastavení: Krašovské vodopády, zřícenina hrady Krašov
Základní informace
Jednotlivá zastavení:
- Krašovské vodopády
- zřícenina hrady Krašov
Časová náročnost (pouze trasa pěšky): 1 hod. 34 min.
Časová náročnost (trasa, výklad, práce s PL): 3 hod. 30 min.
Délka trasy výletu: 4,9 km
Trasa výletu:
- autobusová zastávka Bohy, Rohy
- Krašovské vodopády (2 km, 35 min.)
- zřícenina hradu Krašov (400 m, 5 min.)
- autobusová zastávka Bohy, točna (2,5 km, 54 min.)
Doprava: autobus – ČSAD autobusy Plzeň, a. s. (zastávky: Rohy; Bohy; Bohy, točna a Všehrdy), vlastní
Mapa výletu:
Soubory ke stažení:
Zastavení
Krašovské vodopády
Přístupnost: volně přístupný
Výše vstupného: zdarma
Pod zříceninou hradu Krašov teče Bradeslavský potok, který vytváří soutěsku plnou kaskád a vodopádů. Nachází se zde zhruba šest vodopádů. Nedaleko od turistické cesty je možné vidět první z vodopádů. Vodopádek je 1 metr vysokých. Poslední, 2 metry vysoký vodopád je vidět z turistické cesty kolem Berounky. Geologický podklad vodopádů tvoří starohorní břidlice, droba a prachovec.
Zřícenina hradu Krašov
Přístupnost: volně přístupný
Výše vstupného: dobrovolné
Na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou je situována zřícenina hradu Krašov. Hrad založil před rokem 1232 Jetřich z významného západočeského rodu Hroznatovců (jeho strýcem byl Hroznata, zakladatel kláštera v Teplé), a jedná se tak o jeden z nejstarších hradů v Čechách, který nebyl založen panovníkem, ale šlechticem. V držení Hroznatovců hrad zůstal do poloviny 14. století. Poté se šlechtičtí majitelé střídali. V roce 1678 byl hrad včetně hospodářského příslušenství prodán cisterciáckému klášteru v Plasích. Cisterciáci pak hrad od roku 1701 využívali jako své letní sídlo, které za tím účelem nechali několikrát barokně upravit. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl Krašov opuštěn a začal rychle chátrat.
Z první poloviny 13. století je dnes dochováno zdivo hradního jádra na nejlépe chráněném východním konci ostrožny. V další etapě, již ve druhé polovině 13. století, byl přistavěn okrouhlý bergfrit a hradba s bránou. Následně vznikl nový dvoupatrový palác, jehož dochované torzo s patrnými stopami renesančních a barokních úprav je dnes kryto střechou. Hrad od okolního terénu odděluje mohutný příkop, za nímž se nacházelo rozlehlé opevněné předhradí s hospodářským zázemím. Terénní relikty jednotlivých provozních objektů (pivovar, kovárna, cihelna, mlýn, krčma apod.) patří k nejlépe dochovaným středověkým památkám tohoto typu na našem území.
Literatura
BĚLOHLÁVEK, Miloslav (red.). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4. díl, Západní Čechy, Praha 1985.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 1999.
SKLENÁŘ, Jaroslav – ŠAFR, Václav. Krašov a Libštejn, hrady bratrů Kolovratů, Čistá 2014.