Výlet - Pravěké osídlení Plzeňska

Výlet Pravěké osídlení Plzeňska vás povede po stopách nalezišť pravěkých a raně středověkých hradišť v okolí Konstantinových Lázní (Okrouhlé Hradiště, Bezemín, Šipín, Ostrov) a představí vám, jak taková hradiště vypadala, kdo je obýval, co bylo obživou těchto obyvatel a jakým způsobem byli pohřbíváni.

Jednotlivá zastavení: Hradišťský vrch u Okrouhlého Hradiště, zřícenina hradu Gutštejn, mohylové pohřebiště, hradiště Bezemín, hradiště Šipín, hradiště Ostrov, zřícenina hradu Falkenštejn

Základní informace

Pojmy: okolí Konstantinových Lázní, Okrouhlé Hradiště, Bezemín, Šipín, Ostrov, pravěké formy osídlení a jejich transformace v raném středověku

Jednotlivá zastavení:

  • Hradišťský vrch u Okrouhlého Hradiště
  • zřícenina hradu Gutštejn
  • mohylové pohřebiště
  • hradiště Bezemín
  • hradiště Šipín
  • hradiště Ostrov
  • zřícenina hradu Falkenštejn

Časová náročnost (pouze trasa pěšky): 5 hod. 10 min.

Časová náročnost (trasa, výklad, práce s PL): 7 hod.

Délka trasy výletu: 15, 2 km

Trasa výletu:

  • Poloučany Hradišťský vrch u Okrouhlého Hradiště (2 km, 35 min.)
  • zřícenina hradu Gutštejn (4 km, 1 hod. 25 min.)
  • mohylové pohřebiště (1 km, 25 min.)
  • hradiště Bezemín (360 m, 10 min.)
  • hradiště Šipín (1,5 km, 30 min.)
  • hradiště Ostrov (4 km, 1 hod. 15 min.)
  • zřícenina hradu Falkenštejn (2 km, 40 min.)
  • rozcestí na silnici č. 201 (300 m, 10 min.)

Doprava do Poloučan a rozcestí na silnici č. 201: vlastní

Mapa výletu:

mapa výletu 

Soubory ke stažení:

Zastavení

Hradišťský vrch u Okrouhlého hradiště

Přístupnost: volně přístupný

Výše vstupného: zdarma

Druhé největší hradiště v západních Čechách se rozprostírá na masivním čedičovém kopci. Jedná o hradiště z pozdní doby bronzové (9. stol. před. n. l.), které zaujímá plochu 50 ha a obvodové valy mají délku 3,7 km. Kromě valů se z původního osídlení dochovaly i pozůstatky bran. Na východním cípu se dobře dochovala zdvojená uličková brána (zřejmě hlavní). Na severu je znatelná další velká brána. Hradbu tvořily dvě rovnoběžné řady balvanů vzdálené od sebe přes 2,5 metru, mezi nimiž byla hlína a menší kameny. Její výška byla okolo 150 cm. Uvnitř opevnění jsou dodnes tři prameny. Výzkum v 60. letech 20. století zjistil obytné polozemnice, zahloubené metr do terénu s ohništěm v blízkosti, zásobní jámy a další menší objekty. Nalezeno bylo přes 37 tisíc zlomků keramiky patřící pozdně bronzové nynické kultuře. Nálezy z jiných období se téměř nevyskytují.

Zřícenina hradu Gutštejn

Přístupnost: nepřístupný

Zřícenina hradu Gutštejn se nachází nad přítokem Úterského potoka. Hrad byl založen počátkem 14. století mocným rodem Gutštejnů. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Gutštejnové vlastnili četné statky i jinde než v západních Čechách, a tak již v 15. století hrad zůstával stranou jejich pozornosti. Gutštejnové vlastnili hrad do roku 1549, kdy ho prodali majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi. Poté zůstal hrad neobydlený. Po skončení třicetileté války z něj zbyly jen zříceniny. Nejstarší etapu hradu připomínají pozůstatky obvodové zdi na severní, západní a zčásti i východní straně. Z druhé poloviny 14. století pochází hranolová věž se zaoblenými rohy, jež hradu dominuje. 

Hradiště Bezemín a mohylové pohřebiště

Přístupnost: volně přístupný

Výše vstupného: zdarma 

Raně středověké slovanské hradiště u Bezemína z 8. a 9. století tvořilo celek s blízkým mohylovým pohřebištěm. Z původního hradiště, které opevňoval příkop a dřevohlinitá hradba s čelní kamennou plentou, se dochovaly valy a příkop. Patrné jsou také stopy po bráně. Hradiště mělo dvě samostatně opevněné části. Větší část hradiště je na ploše 3,5 ha a ohraničují ji pozůstatky valu a příkopu, jež byl vysekán ve skále. Menší opevněná plocha má 0,4 ha a val připomínají v převážné míře terénní nerovnosti. Bezemínské hradiště je podle archeologických nálezů označováno jako nejstarší slovanské hradiště západních Čech. Archeologické průzkumy, při nichž byly nalezeny přepálené kameny, rovněž dokazují násilné zničení tohoto hradiště. Mohylové pohřebiště pravděpodobně vzniklo ve stejném období jako hradiště. Dochovalo se více než 40 mohyl ve čtyřech skupinách. Mohylové náspy byly navršeny z kamenů. Jsou poměrně malé, největší z nich dosahují výšky pouze 60 cm. V Čechách ojedinělá je tzv. hromadná mohyla, která vznikla postupným spojením několika mohylových náspů. 

Hradiště Šipín

Přístupnost: volně přístupný

Výše vstupného: zdarma

Slovanské hradiště z pozdní doby bronzové a raného středověku se rozprostírá 430 metrů n. m. na ostrožně, kterou obtéká na západě a severu Úterský potok. Na jihu a severovýchodě je od okolního terénu oddělena roklemi. V nejužším místě šíje na východě byl příkop a první příčný val, zachovaný v délce 8 metrů. Val se pak otáčel k západu a po severním okraji ostrožny vedl k druhému příkopu. Plošina o rozloze 1,5 ha byla obehnána obvodovým valem. Lokalita byla opuštěna na počátku 12. století. Dnes stojí v prostoru hradiště kostel sv. Barbory, fara, bývalá hájovna a škola. 

Hradiště Ostrov

Přístupnost: volně přístupný

Výše vstupného: zdarma 

Na ostrožně nad soutokem Úterského a Blažimského potoka se nacházejí terénní pozůstatky pravěkého a raně středověkého hradiště. Protáhlou ostrožnu s plochou hradiště (2 ha) odděluje od okolního terénu sedlo a úzká šíje na severozápadní straně, kde jsou patrné také dva souběžné valy, z nichž vnější obloukovitý je vysoký až 4 m. Na vnitřní val navazuje obvodový val, běžící částečně po hraně ostrožny a místy využívající skalní útvary. Hradiště bylo osídleno v pozdní době bronzové, v pozdní době halštatské a v raném středověku. 

Zřícenina hradu Falkenštejn

Přístupnost: volně přístupný

Výše vstupného: zdarma 

Zbytky po malém šlechtickém hradu Falštejn či Falkenštejn leží na ostrožně nad dnešním Starým mlýnem na Úterském potoce. Přesná doba vzniku hradu není známa, předpokládá se, že stál již ve 14. stol. Není znám ani jeho stavitel a účel, pro který vznikl. Předpokládá se, že zanikl nejspíše někdy v průběhu husitských válek. Roku 1567 je již hrad výslovně uvádí jako pustý. Dispozice hradu byla rozdělena na větší lichoběžné předhradí, na západě oddělené od pokračující plochy ostrožny šíjovým příkopem a valy, a dvoudílné hradní jádro na východě, oddělené od předhradí dalším příkopem a využívající výrazný skalní útvar. Zatímco povrch přední části jádra dnes i díky novodobým úpravám nenese stopy zástavby, na okrajích zadní části se dodnes dochovaly nepatrné zbytky budovy, nejspíše obytné věže. Vstup do zadní části jádra zřejmě chránila další stavba, snad jen hrázděného či roubeného charakteru, po níž se dochovaly náznaky do skály tesaných základů. Dochovaly se valy a příkopy.

Literatura

ČTVERÁK, Vladimír a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha 2003.

SKLENÁŘ, Karel – SKLENÁŘOVÁ, Zuzana – SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2002.