Srdcem každého města, vedle sakrálních památek, jsou domy měšťanů, z nichž právě ti nejvýznamnější volili prestižní destinace přímo na městském rynku, případně, pro nedostatek místa, pak alespoň v jeho těsné blízkosti. Každý takový dům, nepostihla-li město nějaká katastrofa, pak odráží nejen vliv, postavení a moc města a jeho měšťanů, ale je i jakýmsi hmotným pramenem, v němž jsou vepsány městské dějiny.

Plzeňské náměstí Republiky obklopuje celá řada velmi významných staveb, na nichž můžeme dodnes, i přes četné pozdější úpravy, pozorovat renesanční původ. Většina těchto domů je minimálně dvoupatrová, mnohé mají iluzivní štíty a jinak velmi bohatě a nápadně zdobená průčelí, která se obracejí přímo na městský rynk. Portály a okna obvykle lemují kamenná ostění. Průčelním portálem se ve většině případů vchází do dvora. Sklepy, často několikapatrové, stejně jako mohutné obvodové zdi, poukazují na středověký původ, tyto části totiž povětšinou přežily onen velký požár Plzně v roce 1507, po němž byly poničené domy vystavěny do tehdy moderní renesanční podoby. V průběhu 18., zřídka již v 17. století, lze sledovat barokní úpravy. Výjimečně můžeme zaregistrovat i klasicistní zásahy v průběhu dlouhého 19. století.

Chotěšovský dům na rynku, v němž dnes sídlí národopisné muzeum, je jedním z nejhodnostnějších renesančních měšťanských staveb. Jedná se o řadový, úzký, třípodlažní dům s iluzivním čtvrtým patrem. Zdobí jej vysoký, tabulový, tříetážní štít vertikálně členěný polosloupy s toskánskými hlavicemi. Levou část průčelí protíná ušlechtilý renesanční portál z konce 16. století od architekta Jan Merliana, jemuž byla přestavba po velkém požáru roku 1507 svěřena. Část vnitřní východní strany a sklepení jsou gotická, interiéry naopak vykazují především barokní původ.

Malý jednopatrový palác na nároží Dominikánské ulice si nechal v roce 1728 postavit tehdejší primátor František Mestler a nesvěřil jej nikomu menšímu, než tehdejšímu elitnímu plzeňskému staviteli Jakubu Augustonovi. Tento malý jednopatrový palác zdobí boží oko s paprsky vsazené do mohutného hlavního klenáku. Horní část portálu pak nese latisnký chronogram připisující dům právě Mestlerovi. Dvouramenné kamenné schodiště v průčelí bylo přistavěno až ve 20. století v souvislosti s rozšířením Dominikánské ulice.

Za zmínku stojí i na první pohled nenápadný Pernerův dům v Pražské ulici. Dům má jasně středověký původ, gotický je nejen sklep, ale i obvodové zdi, především ve dvorní části. Průčelí domu protíná trojice vstupů, přičemž hlavní portál je zaklenutý půlkruhem a usazený do profilovaného ostění. Barokní přestavbu iniciovala zvonařská rodina Pernerů, jíž dům patřil.

Z pravé strany radnice přiléhá objekt, který ke svému pobytu zvolil Rudolf II. v roce 1605, když utíkal z Prahy před morem. Netradiční dispozice poukazuje na to, že dům, dnes nazývaný Císařský, vznikl původně spojením dvou měšťanských sídel. Východní objekt patřil Italovi Janovi de Statid, který jej přestavěl k roku 1565. V roce 1605 pak dvoudomovému celku vtiskl renesanční podobu architekt Jan Maria Filippi. Tento dvoupatrový dům v přízemí prostupuje pětice polokruhem zaklenutých vchodů. Charakteristická je též druhotně osazená plastika rytíře Žumbery na konsole opěráku. Interiéry zaklenují renesanční, barokní i klasicistní klenby, pod stropem jedné z místností lze spatřit dochované malby z rudolfínské doby.

Plzeňské měšťanské domy jako významný architektonický i kulturní celek bezpochyby zasluhují nejen naši pozornost, ale i ochranu. Díky své výhodné poloze i reprezentativnímu vzhledu jsou totiž dodnes využívány a průběžně adaptovány, v našem prvořadém zájmu tedy je poukazovat na jejich výjimečnost a dbát na to, aby jakékoli stavební zásahy byly vzhledem k hodnotě staveb co nejšetrnější.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• Chotěšovský dům
• Pernerův dům
• Císařský dům
• Mestlerův dům
• rytíř Žumbera

jmenný:

• Jakub Auguston
• Rudolf II.
• Jan Merlian
• František Mestler
• Jan de Statid
• Jan Maria Filippi