Historické jádro vsi se soustředilo kolem nevelké trojúhelníkovité návsi na břehu řeky Úslavy. Tento celek doplňoval poněkud stranou, východně od centra, situovaný rozsáhlý dvůr, jehož půdorys i části staveb jsou dodnes patrné v novější zástavbě. Druhotný rozvoj Božkova nastartovala parcelizace půdy koncem 18. století v důsledku raabizace. Rozsáhlé a v mnohém zajímavější okolní pozemky však lákaly moderní výstavbu znatelně více než božkovská ves, a tak zdejší jádro zůstalo téměř intaktně dochované ve své podobě z dlouhého 19. století.

Převažující klasicistní stavby doplňují starší gotické či barokní prvky, jiné jsou zase zdobené mladšími historizujícími doplňky. Za pozornost jistě stojí obytný dům čp. 8, v jádře barokní stavba má v zadní části světnice dochovaný nástěnný krb. Sousední výměnkářská chalupa čp. 9 pochází z pozdně klasicistní fáze rozšiřování vsi, stejně jako usedlost čp. 10 s klenutou bránou z roku 1818 a nevhodně přestavěnou sýpkou na obytný dům. Naopak citlivě byl obnoven štukový dekor na bráně a průčelí obytného stavení čp. 12 s hrotitým gotickým portálem ve sklepní části domu. K objektu přináleží i velmi hodnotná sýpka.

Mezi božkovskými hospodářskými budovami vyniká zvláště pozoruhodná sýpka ze 16. století na jižní straně dvora u čp. 15. Zdobí ji polokruhem zaklenutý portál a uvnitř mohutný nehraněný průvlak. Statek čp. 20 severozápadně od bývalého panského dvora ukrývá fragment renesančníh stavby, snad také sýpky, na kterou navazují barokní stodoly.

Z roku 1899 pochází kovárna s poměrně náročnou historizující fasádou evidovaná pod čp. 23. Nejvýstavnější budovou je statek čp. 67, do něhož se vstupuje neorenesanční bránou z roku 1855, v jehož interiéru jsou hodnotné plackové klenby. Celý tento soubor božkovské lidové architektury doplňují pouze dvě kaple, z nichž jedna byla dokonce využívána k hospodářským účelům.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Úslava

věcný:

• sýpka
• raabizace
• stodola