Necelé 3 km od Dolan, které od 13. století patřili proslulému rodu Švihovských z Rýzmberka, se nachází malá víska Svrčovec, kde můžeme dodnes pozorovat pozůstatky šlechtického sídla z poloviny 15. století. Ačkoli první písemnou zprávu o Svrčovci máme již z roku 1334, předpokládá se, že tvrz byla postavena až o století později, kdy se v jednom zápise z roku 1484 uvádí jakýsi Otík Kamýcký ze Stropčic seděním na Svrčovci. Až do počátku 16. století ale můžeme existenci tvrze pouze odhadovat, neboť první nezpochybnitelný doklad o ní máme až z počátku 16. století, kdy roku 1510 Svrčovec zakoupil od Kanických z Čachrova Jan Jeníšek z Újezda, zřejmě nejvýznamnější majitel této tvrze. Právě v 16. století byl Svrčovec na vrcholu své slávy, aby pak během 30leté války pomalu upadal v zapomnění. Roku 1623 pak další známý představil rodu Jeníšků z Újezda a na Svrčovci, rekatolizační komisař a vysoký královský úředník Přibík Jeníšek, prodal statek klatovským jezuitům, čímž tvrz definitivně ztratila výsadu rezidenčního objektu a sloužila pouze jako zdroj příjmů pro vzkvétající řád jezuitů. Další zprávy pocházejí až z 19. století. Tou dobou se zde vařilo pivo a ve 30. letech 19. století byla tvrz využívána jako ruční přádelna vlny. Ve 2. polovině 19. století však na Svrčovci veškerá podnikatelská činnost utichla a před koncem století byla tvrz částečně zbořena, pozemek rozparcelován a poslední připomínky této šlechtické stavby přežívají v obvodovém zdivu šesti domků, které tu zůstaly po velkém požáru roku 1918.

Dodnes dochované části obvodové hradby svědčí o tom, že tvrziště bylo téměř kruhového tvaru, a stavbu tak můžeme řadit mezi starší variantu tvrzí s polygonální obvodovou zástavbou. Výstavbu Svrčovce můžeme odhadovat na druhou polovinu 13. století, případně počátek století čtrnáctého. V severní části je stále patrná mohutná patrová stavba se silným zdivem, jejíž vnitřek je dělen na 3 prostory. Sklepní část s valenými klenbami je ukázkou nejstarší stavební fáze tohoto sídla, ostatní nadzemní části pak pocházejí z mladší přestavby, stejně jako hrotitý portál v 1. patře nádvoří. Svrčovec je tak dnes další ukázkou téměř zaniklého sídla západočeské nižší šlechty, jehož dějiny i stavební vývoj jsou z důvodu fragmentárního dochování pramenů i vlastní hmoty objektu jen velmi těžko odhalitelné.  

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• jezuité
• ruční přádelna vlny

jmenný:

• Švihovští z Rýzmberka
• Kaničtí z Čachrova
• Jan Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
• Přibík Jeníšek z Újezda a na Svrčovci
• Jeníškové z Újezda
• Otík Kamýcký ze Stropčic