Svatyně na Veselé hoře (Vavřinečku) byla několikrát zrušena a přestavěna. O stavbě první kaple bylo rozhodnuto roku 1685. Stavba se však protahovala. Pozemky poskytla nakonec Zuzana Veselá, žena mydláře. Kaplička byla vysvěcena 10. 8. 1695 za přispění Zuzanina syna. Od jména rodiny Veselých pochází také název hory. Dle lidové tradice ale vznikl název podle toho, že se zde veselili husité po vítězství v bitvě u Domažlic. U kapličky byla, jak bylo tehdy zvykem, také poustevna s poustevníkem, který se o kapli staral. Udržování bylo nákladné a měšťany financování brzy omrzelo. Roku 1761 byla tedy kaple uzavřena. V letech 1769 – 1775 probíhala stavba nové barokní svatyně. Roku 1788 byla z nařízení Josefa II. zase zrušena. Zakoupil ji kněz Jakub Ledvina, který ji ve své závěti přenechal městu. Roku 1851 proběhla poslední velká oprava.

Dnes opět populární místo vavřineckých poutí je jednoduchým kostelíkem s plochým stropem a paprskovitě zaklenutým chórem. Obraz sv. Vavřince v interiéru je z roku 1905. Z poutí se nejčastěji připomíná Národní pouť roku 1939, při které pronesl plamenné vlastenecké kázání Msgre. Bohumil Stašek (viz také Pocinovice). Roku 1946 kázal již těžce nemocný Stašek na Vavřinečku znovu. Radost z po válce obnovených poutí netrvala dlouho. Stejně jako fašisté, zakázali náboženské poutě i komunisté. Tradice byla obnovena krátce v letech 1968 – 1969, trvale pak od roku 1990. Roku 2008 se kostel dočkal opravy krovu a střechy.

Při cestě na památný Vavřineček najdeme také památník v podobě typických barokních božích muk. V kaplici jsou dnes lidové obrázky P. Marie, sv. Václava, sv. Vavřince a sv. Floriana. Nahoře je kříž s jetelovitým zakončením. Na památníku jsou navíc dvě desky. První s nápisem „Prsť z hrobu chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara. L. P. 1939." Jde o vzpomínku na zábor českého Klenčí po Mnichovské dohodě. Ze stejné doby pochází i nápis upomínající na památné kázání Msgre. B. Staška roku 1939.

Z Domažlic se chodí na Vavřineček kolem malé novorománské kaple sv. Anny (1886, mecenáška Anna z Ehrfeldu), poblíž stávala také tvz. Kloboučnická kaple, o které se vyprávělo, že byla místem posledního zastavení odsouzených, které odváděli na nedaleký Šibeniční vrch.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• boží muka
• klouboučnická kaple

jmenný:

• Bohumil Stašek
• Zuzana Veselá
• Josef II.
• Jakub Ledvina