Albrecht Chanovský se narodil v roce 1581 ve Svéradicích. Jeho otec byl rytíř Jan Chanovský z Dlouhé Vsi a matka Kateřina Valovská. Manželé měli společně 15 dětí, přičemž Albrecht se narodil jako osmý. Vyrůstal v nábožensky smíšené rodině, neboť matka byla utrakvistického vyznání, nebyl tedy vychováván přísně katolicky, nýbrž spíše na něj působilo konfesně liberální prostředí. Rodiče také nepředpokládali, že jejich syn vstoupí do řádu, byť by se to u něj, jakožto mladšího šlechtického synka, předpokládalo.

Dětství prožil na tvrzi v Dožicích u Nepomuku, která tou dobou Chanovským patřila, posléze odešel studovat prestižní jezuitské gymnázium při koleji sv. Klimenta do Prahy a následně neméně proslulou školu v Českém Krumlově. Zřejmě právě během studií ho uchvátil řeholní život a v roce 1601 se rozhodl vstoupit do jezuitského řádu, i přes protesty rodičů. Řádová studia absolvoval v Olomouci a Jindřichově Hradci, teologii dokonce vystudoval ve Štýrském Hradci. Jakmile byl vysvěcen na kněze, odešel na Moravu, kde působil jako profesor matematiky v Olomouci a zároveň se zde poprvé zapojil také do misijní činnosti.

Před rokem 1616 se vrátil do Prahy, kde dohlížel nad ubytovacím zařízením pro studenty z řádové koleje. Po povstání v roce 1618 byl nucen Prahu opustit a odešel do Pasova. Odtud se již navrátil jako plnohodnotný člen řádu. Ještě před porážkou českých stavů na Bílé Hoře se mu dostalo významné funkce, kdy byl pověřen správou jezuitské koleje v Českém Krumlově. Avšak zde se dostal do sporu s Polyxenou z Lobkovic, kvůli kterému byl nakonec zbaven této pozice a určen pro misijní činnost, jíž se věnoval až do své smrti.

Rokem 1623 se tedy počíná dlouhých 20 let velmi intenzivní misijní činnosti Albrechta Chanovského, který se aktivně zapojil do nenásilné rekatolizace jihozápadních Čech. Nejčastěji pěšky a bez doprovodu procházel Pošumaví a svou pozornost zaměřoval téměř výhradně na venkovské obyvatelstvo. Jeho cílem bylo přinést Slovo boží i do té nejmenší a nejodlehlejší šumavské vísky, vzdělávat lidi ve víře a poskytovat jim základní liturgický servis. Právě o této fázi Chanovského života toho víme vůbec nejvíce právě díky oslavnému spisku o Albrechtovi Chanovském z Dlouhé Vsi od Jana Tannera. V něm je Chanovský líčen skutečně jako ideál misionáře, kněze, řádového příslušníka i prostého člověka.

Ať už byl Chanovský později jakkoli spojován s negativními stránkami rekatolizace, nelze zpochybnit Chanovského vliv na pozvolné pokatoličťování mnohdy i nedostupných, horských částí Šumavy.  

Literatura

Seznam literatury