Vesnice Těnovice leží na návrší asi 2 km severovýchodně od Spáleného Poříčí v okrese Plzeň-jih. Patří pod správní území Spáleného Poříčí. Její původ pravděpodobně souvisí s kolonizačními aktivitami rodu Buziců. Podle první zprávy z roku 1352 zde již tehdy stál farní kostel. V roce 1392 je zmiňován poplužní dvůr, který získal i s celou vsí Racek z Těnovic. Roku 1402 držel Těnovice Beneš ze Švamberka. Později jsou jako vlastníci uváděni Jan z Dlouhé Vsi na Poříčí a Ješek z Dlouhé Vsi na Poříčí. Kolem roku 1510 byly zdejší dvůr a ves spojeny s Číčovem. Dalšími držiteli byli Muchkové z Bukova, kteří si za centrum svého statku vybrali právě Těnovice. Tehdy zde zřejmě byla vystavěna tvrz a roku 1566 byla založena fara. Kolem poloviny 17. století byla tvrz přebudována na zámeček. Od roku 1696 je tady doloženo židovské osídlení. V roce 1721 byl statek připojen ke Spálenému Poříčí. Roku 1900 tady žilo 236 obyvatel ve 37 domech. Kolem vesnice jsou rozsáhlé ovocné sady. Sídlí zde buddhistické Centrum pro meditaci v ústraní.
Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie. V jeho blízkosti je umístěna barokní fara. Dále je zde k vidění socha sv. Jana Nepomuckého či někdejší hospodářský dvůr. V okolí existoval zaniklý Šroubkův hrad, středověké vsi Podolí a Lhota. Směrem ke Spálenému Poříčí se rozkládá samota Hvížďalka.
V roce 1887 se v Těnovicích narodil učitel, spisovatel a legionář Václav Valenta-Alfa (1887–1954). Místním rodákem byl také básník Antonín Palát (1899–1918).
