Město Stod leží na řece Radbuze asi 20 km jihozápadně od Plzně v okrese Plzeň-jih. Pod správní území patří také Lelov. Poprvé je zmiňováno roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod klášteru v Chotěšově. Jan Lucemburský povolil v roce 1315 klášteru proměnit vesnici v městečko s týdenním trhem. Roku 1363 získal Stod od Karla IV. další práva a svobody. Po husitských válkách zastavil Zikmund Lucemburský městečko Zdeňkovi z Dršky. Později bylo připojeno zpět ke klášternímu panství, kde zůstalo až do zrušení kláštera roku 1782. V roce 1618 se u Stodu objevilo vojsko Arnošta Mansfelda, jež se usadilo v blízkém Chotěšově. Po třicetileté válce byla oblast dosídlena německým obyvatelstvem. Roku 1848 tady bylo 190 domů a 1 400 obyvatel. V roce 1850 byl Stod povýšen na město. Koncem 19. století byly ve Stodě dva pivovary, sladovna, tři mlýny, výrobna hospodářských strojů, pila a cihelna. Výroba cihel je kladena již do 17. století. V roce 1921 tady žilo 3 021 obyvatel. Po mnichovských událostech byl Stod připojen k nacistickému Německu a používalo se označení Staab. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto.   

Mezi zajímavé památky patří kostel sv. Máří Magdalény, kaple sv. Jana Nepomuckého, budova staré pošty, Hammerschmidtův dům, budova radnice, památník v Háji umučených či Kalinův mlýn. Blízko městského hřbitova se rozkládá židovský hřbitov.

Roku 1652 se ve Stodě narodil kněz, spisovatel a historik Jan Florián Hammerschmidt (1652–1735). V roce 1799 tady přenocoval slavný ruský vojevůdce Alexandr Vasiljevič Suvorov (1729–1800). Událost připomíná pamětní deska. Jako učitel ve městě působil Miloslav Kaše (1900–1979), který byl rovněž regionálním a vlastivědným pracovníkem a spisovatelem. V roce 1979 zde zemřel. Žil tady také básník Miloslav Fikrle (1928–1962), který pocházel z Klatov.

Pověst o Bílých pannách

Ke Křížovému vrchu nedaleko Stodu, což je kopec s kostelíkem přebudovaným na rozhlednu, se váže pověst, že zde ve starém hradě kdysi sídlily tři Bílé panny, jež měly magické schopnosti a dokázaly se proměnit v různé bytosti. O půlnoci se proměňovaly v duchy a strašily lidi, kteří se k místu přiblížili. Jednoho dne se na vrch vydal odvážný myslivec, jenž chtěl jednu z panen zastřelit. Jeho puškou však prošel blesk a on padl na zem a narazil hlavou do stromu. K ránu jej našla stará paní, která mu ovázala ránu a šla pro pomoc. Na místo se vydalo několik mužů, aby myslivce zachránili, ale když sem přišli, myslivec nebyl k nalezení. Lidé proto usoudili, že jej nepochybně odnesly Bílé panny.      

Jan Florián Hammerschmidt

1652-1735

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:

• Přeštice
• Klatovy
• Plzeň
• Chotěšov
• Stod
• Radbuza
• Lelov
• Staab
• Merklínka

věcný:

• mlýn
• kostel sv. Máří Magdaleny
• sladovna
• židovský hřbitov
• kaple sv. Jana Nepomuckého
• radnice
• pověst
• pila
• cihelna
• památník v Háji umučených
• pošta
• Hammerschidtův dům
• židovská modlitebna

jmenný:

• Zikmund Lucemburský
• Jan Lucemburský
• Karel IV.
• Václav I.
• Arnošt z Mansfeldu
• Zdeněk z Dršky
• Alexandr Vasiljevič Suvorov
• Miloslav Kaše
• Miloslav Fikrle
• Jan Florián Hammerschmidt