Hrad Roupov je zmiňován roku 1250 coby sídlo Držky z Roupova. V roce 1427 se Roupovští vzdali husitským vojskům a přidali se k nim, když kališníci táhli na Plzeň. Jan z Roupova zvětšil panství a hrad přestavěl v duchu pozdní gotiky. Jan Jiří z Roupova vymohl povýšení rodové vsi Roupova v roce 1514 na městečko. V roce 1607 se hrad dostal do majetku Jana z Klenové a z Janovic na Žinkovech. Ten ho později předal synu Vilémovi. Vilém byl roku 1619 kvůli svým postojům vůči císaři zajat a internován. Hrad poté obsadilo císařské vojsko. K Roupovu přitáhl Arnošt z Mansfeldu a zničil městečko. V majetku pánů z Klenové zůstal hrad do roku 1707. Tehdy již chátral a ztratil funkci rodového sídla.  

Za Něpra z Roupova byl hrad rozsáhle goticky přestavěn. Můžeme předpokládat, že zde pravděpodobně působil některý z architektů nebo alespoň kameníků dvorské huti, podobně jako na typologicky příbuzném hradě Krakovci. Něpr byl hofmistrem pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, takže je možné, že se dostal do styku s tehdejšími tvůrci přestaveb královských hradů. Obdélné nádvoří obklopovala tři obytná křídla. Nad valeně sklenutým přízemím a prvním patrem byl v úrovni třetího podlaží velký sál, který byl sklenut dvěma poli křížových kleneb. V sále byla dvě obdélná okna. Nádvoří asi obíhaly pavlače spojující jednotlivé místnosti.

Za Jana z Roupova došlo k pozdně gotické přestavbě. Tehdy zabezpečilo přístupovou stranu nové předhradí. Jeho čelo jistily dvě bašty. Na skále, která byla zapojena do hradby, vznikla nová okrouhlá věž. Horní hrad byl od předhradí oddělen širokým příkopem, který je dnes již zasypaný. Protilehlou stranu zajišťovala bašta. Z průjezdu se přes předsíň vcházelo do černé kuchyně, jejíž obdélný prostor ústí do vysokého osmihranného komína. Jedná se o unikátní stavební konstrukci, jež nemá v české hradní architektuře až na několik výjimek obdoby. Také fortifikace byla dobře propracovaná a svědčí o účasti kvalitního stavitele. V souvislosti s časově shodnou přestavbou nedalekého hradu Švihova se může nabízet účast Benedikta Rejta. Kvalitu si hrad udržel i po renesanční přestavbě, kterou realizoval Jan Nezdický.  

Po zániku sídelní funkce hradu byla v jeho blízkosti z rozbořených hradních zdí vystavěna barokní sýpka. Ještě roku 1760 byl hrad popisován jako obyvatelný, avšak neudržovaný. V roce 1817 se částečně zřítil a kámen byl použit při obnově požárem zasažené nedaleké obce Merklín. Předhradí je obydlené a uzavřené jako soukromý majetek. Ostatní části hradu jsou volně přístupné. Objekt je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Švihov
• Plzeň
• Merklín
• Roupov
• Krakovec

věcný:

• sýpka
• zřícenina hradu
• husitské války
• bašta
• věž
• černá kuchyně
• komín

jmenný:

• Benedikt Rejt
• Jan z Roupova
• Jan z Klenové
• Jan z Jenštejna
• Jan Jiří z Roupova
• Držka z Roupova
• Vilém z Roupova
• Něpr z Roupova
• Jan Nezdický
• Arnošt z Mansfeldu