Zámek v Trhanově, zvaný také Chodenschloss, si nechal postavit Wolf Maxmilián Lamingen, známý Lomikar. Původní stavba byla barokní, jednopatrová. Vznikla v letech 1676–1677. Roku 1697 koupili zámek Stadionové. Zámek za dobu své existence prodělal řadu živelných pohrom (zejména časté požáry), byl několikrát přestavován. První velký požár poškodil zámek již roku 1701. Hrabě Stadion ho nechal roku 1703 přestavět a rozšířit, vznikl tak nový zámek s šesti místnostmi a starý s patnácti. V 18. století existovaly dvě větve rodu Stadionů, Trhanov patřil té bedřichovské (Stadion – Warthausen). Druhá větev, filipovská (Thannhausen), sídlila v Koutě na Šumavě. Za osvícenecky orientovaného Bedřicha Stadiona (zemřel 1768) zámek roku 1755 opět vyhořel, další požár následoval roku 1810. Za svou dnešní podobu vděčí zámek Janu Filipovi ze Stadionu, který jej nechal opravit a zvýšit o jedno patro. K přestavbě došlo po roce 1815 v empírovém slohu. Již roku 1811 sem nechal hrabě přestěhovat bohatou rodinou knihovnu z Warthausenu a rodinný archiv. Knihovna byla roku 1923 přestěhována do zámku v Koutě, dnes je na zámku Kozel u Plzně. Jan Filip Stadion patřil k nejznámějším členům rodu, byl odpůrcem Napoleona a byl ve státních službách. V letech 1805 – 1809, kdy Rakousko proti Napoleonovi bojovalo, byl rakouským kancléřem. Po roce 1815 (tedy po porážce Napoleona) se stal ministrem financí. Po vymření Stadionů po meči došlo k soudnímu sporu o jejich majetek. Trhanov získala Kristýna Schönbornová z Kouta. Po roce 1945 patřil zámek ONV v Domažlicích. Do roku 1995 byla v zámku galerie malíře J. Špillara, která byla roku 1996 přestěhována do Domažlic. Zámek byl a je dodnes využíván pro školy v přírodě. Je v něm také obecní úřad a pošta. Vchod do něj střeží dvě typické kohoutí hlavy s dlouhými krky. Stejně jako zámek figurují v řadě pověstí. Na zámku a v okolí se vypráví především o Lomikarovi, který zde straší v nejrůznějších podobách (černý pes, černá kočka, ohnivý sud, tajemné zvuky, klasický duch). Pomstí se každému, kdo na něj nevěří nebo si dovolí se mu vysmívat. Protože nechal popravit Kozinu, vysvobození se prý nikdy nedočká. Jeho ducha můžete potkat i v blízké lipové aleji, kterou prý nechal vysázet na pozemcích poddaných.
K zámku přiléhá na jižní straně pozdně klasicistní vrchnostenský dvůr. Pod ním měla vrchnost pivovar a mlýn na slad. V 2. polovině 20. století byla část hospodářských objektů zbořena, dochovala se část sladovny a pivovarské sklepy. Za domem čp. 31 stojí velká vrchnostenská sýpka, postavená po roce 1838.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• školy v přírodě

jmenný:

• Wolf Maxmilián Lamingen
• Stadionové
• Jaroslav Špillar