Starobylý šlechtický rod Metternichů, pocházející z Porýní, přišel do Čech v časech třicetileté války a usadil se v západočeském Kynžvartu. Jeho nejznámějším představitelem je Klement Metternich (1773–1859), rakouský šlechtic, politik a diplomat. V roce 1795 si zajistil přístup do vyšších společenských kruhů sňatkem s vnučkou bývalého kancléře Václava Antonína Kounice Eleonorou. Svou dráhu u vídeňského dvora začal jako rakouský vyslanec postupně v Drážďanech, v Berlíně a v Paříži, poté se stal rakouským ministrem zahraničí a kariéru završil ve funkci státního kancléře, již vykonával v letech 1821–1848. Do dějin se zapsal jako obratný diplomat, schopný intrikán a oddaný zastánce monarchie. Byl nejaktivnějším účastníkem jednání vídeňského kongresu, který položil základy nového uspořádání Evropy po napoleonských válkách. Období jeho působení v čele rakouského státního aparátu se označuje jako metternichovský absolutismus pro jeho snahu o potlačení veškerých demokratizačních snah a projevů národního uvědomění malých národů (nejen Čechů) v rakouském císařství. Metternichova konzervativní politika zahnala postupně Rakousko do mezinárodní izolace a jeho sveřepé odmítání reforem vyvolávalo stále ostřejší reakce, jež vyústily v revoluci roku 1848, která zásadně proměnila společenské uspořádání v soustátí a znamenala konec Metternichovy kariéry.

V letech 1826–1827 zakoupil s finanční podporou bankéře Rothschilda od státu bývalý klášterní velkostatek Plasy včetně areálu kláštera. Zde zřídil rodovou zámeckou rezidenci, sídlo správy panství, železářskou huť s vysokou pecí a také rodinnou hrobku, v níž byl po své smrti v roce 1859 pochován.

Literatura

Seznam literatury