Julius Miloš Komárek se narodil v roce 1892 v Železné Rudě. Jeho otec byl hohenzollernský lesní správce a matka pocházela ze známé pražské rodiny Šámalů. Až do nástupu na klatovské gymnázium měl domácího učitele, protože rodiče chtěli, aby se vzdělával v češtině, zatímco místní škola byla německá. Po maturitě v Klatovech odešel do Prahy, kde vystudoval botaniku a zoologii. Již v roce 1916 obhájil dizertační práci v oboru zoologie a nastoupil jako středoškolský profesor na obchodní akademii. O tři roky později se habilituje na Přírodovědecké fakultě, nejprve v zoologii, záhy i v entomologii. Právě počátkem 20. let také společně s Antonínem Nechlebou zakládá Výzkumný ústav pro ochranu lesa. Komárka v ochranářské iniciativě inspirovala nepříznivá situace na Šumavě, kde smrkové monokultury zásadně ohrožovala bekyně mniška. V roce 1925 byl jmenován mimořádným profesorem na II. zoologickém ústavu Univerzity Karlovy, o sedm let později pak i řádným profesorem. Po roce 1945 soustředil svou hlavní pozornost na obnovu Přírodovědecké fakulty, v jejímž čele dokonce na pár let stanul. Podařilo se mu vybudovat takovou fakultní strukturu, která v drobných obměnách funguje dodnes. Dalším důležitým mezníkem byl rok 1954, kdy založil Entomologickou laboratoř ČSAV, z níž vznikl dnešní Entomologický ústav AV ČR.

Komárek se vedle své odborné publikační činnosti věnoval i psaní populárně-naučných knih, zvláště oblíbené jsou jeho cestopisy z pobytů v Albánii, Makedonii či na Slovensku. Sám byl, i přes lásku k přírodě, vášnivým lovcem, avšak snaha o co nejšetrnější zásah do lesa a života zvířat jej nakonec přivedla k tomu, že zformuloval principy myslivosti a položil základ jejímu vědeckému zkoumání. Zemřel poněkud nečekaně 7. února 1955 v Praze, místo svého posledního odpočinku našel na Olšanských hřbitovech.  

Literatura

Seznam literatury