- Drobné památky
Černošín
Černošín - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
První písemná zmínka o Černošíně pochází z roku 1290, město v minulosti těžilo z ekonomických výhod, které mu poskytovala poloha při obchodní cestě z Plzně do Chebu.
Památky v oblasti
Fara v Černošíně (čp. 20)
Stará černošínská fara byla vybudována v pozdně renesančním slohu v první půli 17. století, barokizovaná stavba byla nedávno odkoupena městem a přeměněna na muzeum.
Sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého v Černošíně
Na náměstí 1. máje v Černošíně můžeme obdivovat dvě barokní sochy z poloviny 18. století, první z nich je skulptura svatého Floriána, druhou plastika svatého Jana Nepomuckého.
Tvrz Vížka u Černošína
Tvrz Vížka byla až donedávna takřka neznámá, recentní nálezy keramiky ukázaly, že se patrně jednalo o středověké opevněné sídlo, která mělo chránit nedalekou obchodní stezku.
Historie
Obec Černošín se rozkládá v údolí Černošínského potoka pod úbočím Vlčí hory. Leží po obou stranách silnice, která vede ze Stříbra do Plané. Ve středověku byla nazývána Čiernšino, německé označení města zní Tschernoschin.
Historie Černošína, který byl zpočátku poddanskou vsí, se začala psát ve 12. století, ačkoliv první ověřená písemná zpráva o osadě pochází až z roku 1290, kdy se v pramenech připomíná velmož Oldřich z Černošína. Sídlo těžilo z ekonomických výhod, které mu skýtala poloha při staré obchodní stezce z Plzně do Chebu. Majitelem Černošína se roku 1374 stal Bohuslav ze Švamberka, jehož potomci si Bohuslavovo zboží podrželi až do druhé poloviny 17. století.
Roku 1541 byl Černošín povýšen na poddanské městečko, které za dalších deset let získalo od svých pánů Zdeňka a Jáchyma ze Švamberka řadu privilegií. 17. století přineslo obci několik těžkých ztrát. První rána přišla roku 1611 v podobě rozsáhlého požáru, který zpustošil velkou část osady. Černošín byl zakrátko obnoven, avšak uspořádání zástavby doznalo pronikavých změn. Posunutím celé severní řady domů vzniklo podlouhlé úzké náměstí, v jehož středu se nalézá kostel svatého Jiří. Další těžká zkouška nastala na sklonku třicetileté války v souvislosti s dobytím a zpustošením nedalekého hradu Třebel. Císař Ferdinand III. udělil roku 1654 Černošínu právo pořádat tři výroční a jeden týdenní trh s dobytkem a koňmi, touto cestou mělo být městečko odškodněno za ztráty, které utrpělo během nedávno skončeného válečného konfliktu.
Roku 1873 povýšil císař František Josef obec na město. V 19. století zasáhla západní Čechy vlna industrializace, která se nevyhnula ani Černošínu, průmyslová výroba zde navázala na rozšířené obuvnictví, které souběžně provozovalo až 100 řemeslnických mistrů. Na sklonku 19. věku zde vznikly dvě továrny na boty a koželužna. Před druhou světovou válku žilo v Černošíně více než 1 500 obyvatel, z nichž většina patřila k německému etniku. Po uzavření mnichovské dohody byla obec odtržena od Československa a připojena k Německu.
Po druhé světové válce význam Černošína v souvislosti s depopulací poklesl, kvůli čemuž přišel i o status města, který mu byl navrácen až roku 2006. V současné době zde trvale pobývá asi 1 100 obyvatel, nevelká malebná osada si uchovává spíše zemědělský ráz.
Významné události
Bitva u Třebele
V katastru obce Černošín se nachází i zřícenina hradu Třebel. O tento strategicky významný bod se spolu v závěrečné fázi třicetileté války v létě roku 1647 utkala vojska římského císaře a švédského krále. V červnu toho roku překročila švédská armáda vedená maršálem Carlem Gustafem Wrangelem hranice Českého království, po kapitulaci Chebu, k níž došlo v půli července, postupovali Wrangelovi muži dál do vnitrozemí Čech. V srpnu pronikli až k Černošínu, byli však zastaveni hlubokým údolím Kosího potoka. Po zdolání přírodní překážky obsadili hrad Třebel, který však císařské síly, dosud tábořící u blízkého Olbramova, dobyly 19. srpna zpět. Švédové se stáhli, obě strany začaly budovat polní opevnění, která je měla ochránit v případě nepřátelského útoku. K nejprudší srážce došlo 22. srpna 1647, žádná ze stran však v bitvě nezvítězila. Švédové se krátce nato vydali na pochod zpět na říšské území. Ustupujícího protivníka pronásledovala císařská armáda až k zemským hranicím, čímž dosáhla svého strategického cíle, neboť zabránila Švédům v průniku hlouběji do nitra Čech.
Další
Literatura
Soubory ke stažení
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný:
- Bohuslav ze Švamberka
- Ferdinand III.
- František Josef I.
- Oldřich z Černošína
- Zdeněk ze Švamberka
- Jáchym ze Švamberka
- Carl Gustaf Wrangel