Nejstarší písemná zpráva hovoří o tom, že Dobrohost z Ronšperka daroval v roce 1366 dva zdejší dvory plzeňským dominikánům a další dvůr plzeňským minoritům. Roku 1400 patřil Mirošov Vilému ze Žďáru, v polovině 15. století náležel k hradu Drštce a s ním přechází k rožmitálskému panství. To v roce 1555 získal Florián Gryspek z Gryspachu. V roce 1588 zdědil rokycanskou část panství jeho syn Ferdinand a vytvořil tak samostatné mirošovské panství. To v roce 1616 jeho potomci prodali Vratislavům z Mitrovic, kteří ho kvůli zadlužení postoupili v dražbě v roce 1726 české dvorské komoře, jako komorní statek se stal součástí rozsáhlého komplexu panství Zbiroh. 

Ve třicátých letech 19. století se v Mirošově začalo pozvolna těžit černé uhlí, které vynikalo dobrou kvalitou a kolem roku 1882 patřilo k nejlepšímu koksovatelnému uhlí v Čechách. Ročně se vytěžilo pět miliónů vídeňských centů uhlí a pracovalo zde na 1600 horníků. Již v roce 1869 byla dána do provozu železnice vedoucí z Rokycan do Mirošova. Doly byly uzavřeny z důvodů vyčerpání slojí v roce 1904. V roce 1871 byl Mirošov povýšen na městys, městem se lokalita stala v roce 1960.

Vojtěch Nejedlý

1772-1844

Karel Kašpar

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• tvrziště
• zaniklá obec
• zámek
• kostel sv. Jakuba Většího
• kostel sv. Josefa