Hradní poklad
Ve zříceninách hradu se údajně má nalézat poklad střežený zakletým duchem hradního pána a Bílou paní libštejskou. Ti byli kdysi zavražděni panem z Krašova a jejich kosti hozeny do hradních sklepů. Poklad se pokoušeli vyzvednout místní, ale vystrašil je ohromný rytíř střežící poklad. Podle jiné pověsti u hradu oral sedlák Klous (či Klouz) z Bujesil. Už se stmívalo, chtěl však dokončit práci, znenadání vystoupil od lesa muž v brnění. Řekl mu:"Dnes o půlnoci přijedu pro tebe. Vrátíš se se mnou do hradu a uděláš, co poroučím. Ale poslouchej, po cestě musíš být němý jako ryba. Ani slovíčka nesmíš promluvit. To by byla tvoje zkáza. Když všechno dobře provedeš, dostaneš peněz, co uneseš." Pak zmizel. V noci se rytíř zase objevil a odvedl si sedláka. Čím se blížili k hradu, začaly se zjevovat čím dál tím horší příšery. Jedna z nich se sápala po sedláku, který strachy vykřikl. Když se probudil, rytíř mu řekl, že za ním znovu přijde za rok, aby ho vysvobodil. Nikomu však o tom, co se v noci stalo, nesměl říci. Po roce se vše opakovalo, tentokrát však sedlák vše ustál. V hradu mu rytíř ukázal na místo, kde ležel mrtvý rytíř, kterého měl pohřbít a pomodlit se za něj. Následně si pak mohl odnést zlatých peněž, co jen odnesl. Stal se z něj nejbohatší sedlák v Bujesilech.
Jiná varianta pověsti hovoří o ženě, jež nechala své dítě v místnosti s pokladem a až po roce se s ním setkala. Další verze o zdejším pokladu říká, že ho chtěli místní najít. Proto se každý postní pátek modlili ve zříceninách. Při třetím modlení se jim zjevil přízrak velikého rytíře v brnění a vyzval je, aby ho nerušili. Od té doby se už najít poklad nikdo nepokoušel. Za doby Marie Terezie byl na Libštejně mlynářský pomocník. V noci ho cosi vzbudilo. Na nádvoří viděl sedět v půlkruhu společnost ve starodávných šatech. Uprostřed stály dvě otesané klády sbité do tvaru písmene x a k nim byl za nohy a ruce připoutám muž v cárech. Nedaleko stál kat. Z půlkruhu vstal bělovlasý stařec, který obvinil hraběte Gryspeka a vynesl nad ním krutý ortel – vyřezání dvaceti kusů masa a předhození psům. Na víc mlynářský pomocník nečekal a utekl. Vyprávěl to v nedaleké vesnici, kde mu místní potvrdili, že se na Libštejně každých deset let vždy v červnu za první úplňkové noci scházejí všichni, koho hrabě Gryspek zradil a soudí ho.
