Vesnice Vidžín se nachází v kopcovité lesnaté krajině mezi Úterým a Teplou. V písemných pramenech ji poprvé zaznamenáváme v roce 1233, kdy královna Konstancie prodala vidžínský újezd premonstrátskému klášteru v Teplé. Farní ves Vidžín se poté stala stabilní součástí panství této významné západočeské církevní instituce. V první polovině 15. století se jí nevyhnulo husitské plenění, stejně jako rabování žoldnéřských vojsk o dvě století později za války třicetileté. Přes odlehlou polohu sídla a jeho značně obtížnou dostupnost zde v 19. století žilo v 39 domech 337 obyvatel a vedle fary tu fungovala i škola. Těžkou ranou pro zdejší osídlení byly události druhé světové války a těsně poválečné, kdy proběhl odsun německých obyvatel, kteří zde do té doby zcela převažovali. Vesnice pak již nikdy nebyla zcela dosídlena a dnes se jedná o lokalitu rekreačního charakteru, která je částí města Úterý. Obcí prochází naučná stezka oživující odkaz astronoma a kartografa, tepelského premonstráta Aloise Martina Davida, který byl pokřtěn ve vidžínském kostele sv. Jakuba a docházel do zdejší farní školy. Na kostele jej připomíná pamětní deska.
