Necelá 4 km severovýchodně od Starého Plzence se na březích Sedleckého potoka nachází ves Tymákov, kterou koncem 14. století vlastnil jakýsi Jenec z Čachrova. Od počátku 15. století pak zdejší statky držela pražská svatovítská kapitula. Součástí církevního panství však ves zůstala pouze do husitských válek, posléze ji drželi vlivní Švamberkové a Rýzmberkové. Od konce 15. století byl Tymákov rozdělen na několik dílů, z nichž jeden patřil městu Dobřany. K opětovnému spojení tymákovského statku došlo až v polovině 16. století, kdy všechny části odkoupilo město Rokycany.
Ves byla již před třicetiletou válkou poměrně rozsáhlá a do poloviny 19. století se pozvolna rozrůstala, až v roce 1848 čítala necelých osm set obyvatel žijících v 92 domech.
Místní škola byla poprvé otevřena v roce 1778, tymákovské děti tak již nemusely docházet do sousedního Starého Plzence. Na život ve vsi mělo vliv také otevření železáren v Sedlci, kam místní ve velké míře dojížděli. V průběhu 19. století však došlo k rozvinutí řemeslné výroby i v Tymákově, nově tu fungovala cihelna a také kovárna. Na přelomu 19. a 20. století došlo též k aktivizaci veřejného a spolkového života a původně vesnický charakter zástavby se začal přetvářet vlivem výstavby nových domů a budov. Tymákov se ovšem může dodnes chlubit cenným souborem roubených a cihlových stavení, díky nimž si vysloužil statut vesnické památkové zóny.
