Bolevec, někdy také jako Volovec či Oleves, byl zřejmě jednou z řady menších vsí roztroušených v plzeňské kotlině ještě před založením Nové Plzně. První písemná zmínka je však až z konce 14. století. Tehdy jakýsi Svatoslav zakoupil od Jana Kroupy část tohoto statku, jenž po jeho smrti připadl kapitule sv. Apolináře v Praze. V polovině 15. století Bolevec získalo město Plzeň, které mělo v úmyslu založit zde síť rybníků a bohatnout z, v té době velmi oblíbeného a výnosného, rybníkářství. Bolevecké rybníky však neměly na rozvoj vsi příliš velký vliv, ves totiž i tak zůstala velmi dlouho mimo pozornost plzeňských měšťanů a snad i z toho důvodu si až do konce 19. století ponechala výhradně zemědělský charakter. Ještě v 18. století zde bylo kolem 20 usedlostí, které se soustředily kolem trojúhelníkovité návsi. Druhotně se zformovalo osídlení též v místech mezi Boleveckou návsí a Velkým rybníkem, této enklávě se začalo říkat Malý Bolevec. Jedná se o soubor převážně klasicistních usedlostí kolem skromného centrálního prostranství.

Pro Bolevec jsou dodnes charakteristické zajímavé venkovské usedlosti, v nichž se odráží různé stavební fáze od pozdního středověku až do novověku. Jedinečné vesnické rysy si Bolevec, na rozdíl od ostatních částí plzeňské aglomerace, dokázal uhájit i ve 2. polovině 20. století, kdy staré venkovské usedlosti v řadě jiných městských částích zmizely pod panelovou zástavbou.

V roce 1995 byl Bolevec prohlášen památkovou zónou lidové architektury.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Volovec
• Oleves
• Velký rybník
• Malý Bolevec

věcný:

• kapitula sv. Apolináře

jmenný:

• Svatoslav
• Jana Kroupa