Nezařazeno

Nepomuk

Nepomuk - Okres Plzeň-jih

Základní informace

typ památky: Nezařazeno

Stručné představení

Nepomuk je jedním z hlavních center okresu Plzeň-jih. V roce 1730 byl povýšen na město. Mezi zajímavé památky patří kostel sv. Jana Nepomuckého či kostel sv. Jakuba Většího. Nejznámějším rodákem je sv. Jan Nepomucký.

http://www.nepomuk.cz

Boží muka, sochy Krista Trpitele, Panny Marie a sv. Vojtěcha a kašna v Nepomuku
V Nepomuku najdeme boží muka, sochy Krista Trpitele a Panny Marie, barokní sloup se sochou sv. Vojtěcha před budovou arciděkanství a kašnu se sochou Panny Marie na náměstí.

Děkanství v Nepomuku (čp. 1)
Rozlehlá budova nepomuckého arciděkanství se nachází vedle kostela sv. Jakuba Většího. Stavba pochází z roku 1678. V části objektu dnes sídlí Svatojánské muzeum.

Kaple Božího těla upravená na kovárnu v Nepomuku (čp. 238)
Na hrázi Špitálského rybníka stojí v Nepomuku bývalá kaple Božího těla, která byla v roce 1786 zrušena a později přeměněna na kovárnu.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
Pod kostelem sv. Jakuba Většího v Nepomuku se u silnice na hrázi Špitálského rybníka nachází výklenková novorenesanční kaple sv. Jana Nepomuckého, v níž je umístěna světcova barokní socha.

Kaple sv. Vojtěcha v Nepomuku
Barokní kapli sv. Vojtěcha najdeme u cesty vedoucí z Nepomuku do Kláštera. Místo je legendárně spojeno s postavou sv. Vojtěcha.

Kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku
Kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku je gotický s volně stojící barokní zvonicí. Za Josefa II. byl zrušen, poté využíván jako sýpka a později opraven v novogotickém stylu.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého najdeme v Nepomuku blízko náměstí. Vystavěn byl na místě údajného světcova rodného domu. Janova socha vévodí hlavnímu oltáři.

Městské domy v Nepomuku (čp. 3, 30, 73, 179, 185)
V Nepomuku najdeme větší množství historicky cenných městských domů. Mezi nimi vynikají stavby čp. 3, 30, 73, 179 nebo 185. V domě čp. 179 bývala umístěna škola. Jádro domu čp. 185 pochází ze 14. století.

Piaristická kolej v Nepomuku (čp. 127)
Budova někdejší koleje řádu piaristů a nepomuckých škol je dominantou náměstí Augustina Němejce. Otevřena byla roku 1867, kdy se prvním rektorem stal Josef Ondřej Liboslav Rettig. Součástí objektu byla také kaple sv. Josefa Kalasanského.

Radnice a bývalá radnice v Nepomuku (čp. 63, 126)
Radnice se secesní fasádou se nachází v Nepomuku na náměstí v domě čp. 63. Je na ní umístěna pamětní deska připomínající osvobození města v roce 1945. Stará radnice bývala na náměstí v čp. 126.

Nepomuk představuje jedno z hlavních center okresu Plzeň-jih. Leží asi 35 km od Plzně, 23 km od Přeštic, 15 km od Blovic. Pod správní území patří také Dvorec. Partnerskými městy jsou Hukvaldy, slovenská Krupina, německý Kemnath, polské město Visla, nizozemské město Swalmen, chorvatské město Omiš a město Anykščiai v Litvě. Neznáme přesnou dobu vzniku ani jednoznačné vysvětlení názvu. Prvotní vývoj je spojen s blízkým cisterciáckým klášterem. Proti sobě tak stojí hypotézy, zda dříve vznikla osada, nebo klášter. Založení kláštera je kladeno do let 1144 nebo 1145. Původně zde zřejmě existovaly dvě osady – Přesanice a Pomuk. Ty byly snad roku 1384 sloučeny v městečko Nepomuk. Někdy se objevují i jiná data, kdy k této události mohlo dojít. Roku 1413 byl Nepomuk povýšen na městečko. V roce 1465 získal od krále Jiřího z Poděbrad právo čtyřdenního výročního trhu. Roku 1512 udělil Vladislav Jagellonský městečku osmidenní výroční trh. Šternberkové, kteří dlouhá léta vlastnili blízký zámek Zelená Hora, získali pro Nepomuk řadu cenných privilegií, jako byly další výroční trhy a právo vařit pivo. Vývoj byl od doby husitských válek až do třicetileté války relativně poklidný. Doly v městečku a okolí sice již nefungovaly, ale Nepomuk dokázal využít funkci centra rozsáhlého panství a těžil také z polohy na křižovatce obchodních cest. Třicetiletá válka měla pro město znatelné důsledky, podepsaly se na něm hlavně průchody vojsk a s nimi spojené drancování. V letech 1539, 1593, 1686 a 1714 Nepomuk opakovaně vyhořel. V roce 1696 vydal Václav Vojtěch ze Šternberka nový městský řád a zřídil městskou radu. Roku 1730 byl Nepomuk povýšen Karlem VI. na město. V této době docházelo k novému rozvoji, jelikož po svatořečení Jana Nepomuckého se Nepomuk stal významným poutním místem, do nějž směřovalo mnoho procesí. V rozmezí let 1811–1835 došlo k vybudování tří nových císařských silnic, a to z Českých Budějovic, Písku a Blatné, z Plzně a z Přeštic, které se sbíhaly právě v Nepomuku. V roce 1868 byla vybudována železnice, jež však díky poloze města procházela až nedalekým Dvorcem. I z tohoto důvodu se v Nepomuku více nerozšířil průmysl a postupně ubývalo obyvatel, kteří odcházeli za prací. Roku 1880 měl Nepomuk 2 486 obyvatel a roku 1900 již jen 2 042. Ve 20. letech 20. století tady bylo sídlo okresního soudu, berního úřadu, finančního komisařství, poštovního a telegrafního úřadu, četnické stanice, okresní hospodářské záložny či obchodního grémia. Byly zde dva pivovary, lékárna, městská nemocnice a ústav pro zaopatřování chudých obyvatel, fungovaly tady školy i řada spolků. V roce 1991 měl Nepomuk 2 321 obyvatel (s Dvorcem 3 211). Dnes je moderním městem, sídlem úřadů a kulturním centrem pro širší okolí.

Ve městě najdeme mnoho zajímavých památek, jako jsou kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Jakuba Většího, budova děkanství, dále výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého, kaple sv. Vojtěcha, budova bývalé piaristické koleje a radnice na náměstí, boží muka, sochy Krista Trpitele, Panny Marie a sv. Vojtěcha či kašna. Zajímavá je kaple Božího těla upravená na kovárnu i řada městských domů. Za zmínku dále stojí kaplička sv. Anny a kaplička Panny Marie, rodný dům malíře Augustina Němejce a rodný dům spisovatele Alexandra Berndorfa, panský dům, spořitelna, hotel U Zeleného stromu, Zelenohorská pošta, letohrádek Daliborka, budova sokolovny nebo dětské opatrovny. Na náměstí stojí pomník obětem válek a socha sv. Jana Nepomuckého, ve městě je rovněž k vidění socha Františka Palackého a pomník Jana Kováříka. Při hlavní silnici směřující na Plzeň se nachází menší pamětní kříž, nedaleko se rozkládá starý hospodářský dvůr Borek. Na městském hřbitově odpočívá řada významných postav nepomucké historie. Blízko něj se tyčí vrch Šibenice. Dále v Nepomuku najdeme řadu v nedávné době vzniklých soch. Městem a jeho okolím vede naučná stezka.

Nejvýznamnější rodák Jan Nepomucký (kolem 1340–1393) působil v Praze jako veřejný notář a především jako generální vikář pražského arcibiskupa. Legenda o jeho životě a mučednické smrti se postupně vyvíjela a vyvrcholila vznikem svatojánského kultu v barokní době. David Crinitus z Hlavačova (1531–1586) se narodil v Nepomuku roku 1531. Byl spisovatelem, působil jako radní písař v Rakovníku, později byl povýšen do šlechtického stavu. Známý hudební skladatel a pedagog Jakub Jan Ryba (1765–1815) prožil v Nepomuku část dětství. Rodina se sem přestěhovala z Přeštic počátkem 70. let 18. století. Tady navštěvoval školu a roku 1780 se odtud vydal na studia do Prahy. Ve městě je po něm pojmenována ulice. Císařský rada a nepomucký mecenáš Petr Čapek (1809–1876) se narodil v roce 1809 v domě čp. 149. Díky jeho finančnímu příspěvku získala současnou podobu kašna na náměstí. Založil také nadaci pro podporu nepomuckých studentů. Josef Ondřej Liboslav Rettig (1821–1871), syn slavné spisovatelky a autorky kuchařek Magdaleny Dobromily Rettigové, se do Nepomuku dostal v roce 1867 jako první rektor nově zřízené piaristické koleje. Roku 1871 tady zemřel a byl pochován na místním hřbitově. Připomíná jej pamětní deska na bývalé piaristické koleji. V čp. 23 se narodil obchodník, spisovatel a překladatel Karel Václav Kuttan (1859–1940), autor řady děl pro děti a mládež, příležitostných sbírek a příruček. Malíř Augustin Němejc (1861–1938) se narodil v Nepomuku v roce 1861. Známý je především jako tvůrce opony plzeňského divadla a lunet v dnešním Západočeském muzeu v Plzni. Jeho rodný dům čp. 129, opatřený pamětní deskou, je dnes přístupný veřejnosti. Ve městě je po něm rovněž pojmenováno náměstí. Vojtěch Štětina (1867–1928) pocházel z nedalekého Kokořova, absolvoval právnická studia a od roku 1902 působil jako advokát v Nepomuku. Jan Strnad (1876–1939) se stal v roce 1928 nepomuckým děkanem. Žil zde až do své smrti roku 1939, kdy byl pohřben na místním hřbitově. Zapomenutý básník a publicista Jaroslav Maria Ciprín (1885–1913) se narodil v roce 1885 v čp. 164. Učitel, spisovatel, autor knih pro děti a mládež a vlastivědný pracovník Jaroslav František Urban (1889–1960) působil v Nepomuku na začátku své pedagogické kariéry. Vrátil se sem v 50. letech 20. století a kromě jiného se zabýval vedením městské kroniky. V roce 1960 zde zemřel, jeho ostatky byly uloženy na místním hřbitově. Spisovatel, vlastivědný pracovník a autor cenných prací o historii Nepomucka Alexandr Berndorf (1889–1968) se narodil v Nepomuku roku 1889. Jeho rodný dům čp. 72 připomíná pamětní deska a jeho jméno nese jedna z ulic. Učitel Václav Voltr (1900–1997) věnoval značnou část svého života nepomuckým školám. Věnoval se také meteorologii a hudbě. Zemřel v roce 1997, pohřben byl na místním hřbitově. Malíř a ilustrátor Viktor Pešek (1900–1986) se narodil roku 1900 v čp. 11. Ze zdejšího kraje čerpal často náměty ke svým obrazům a kresbám. Na hřbitově je pochována rovněž jaderná fyzička, profesorka Adéla Kochanovská Němejcová (1907–1985), autorka významných vědeckých prací a skript.

Jak přišel Nepomuk ke svému jménu

Na vrchu nedaleko Nepomuku, který byl pro svůj lesem porostlý povrch označen jménem Zelená hora, se kdysi usídlil poustevník Břímota, někdy zvaný také Bořita. Podle pověsti se na hoře zastavil sv. Vojtěch, když procházel zdejším krajem. Břímota jej žádal, aby se pomodlil za místní lid a aby přivolal déšť, neboť zde právě panovalo velké sucho. Vojtěch poté požehnal lidu žijícímu pod vrchem. Poklekl na kámen a prosil Boha o vodu. Brzy poté začalo pršet a kopec se jako první v celém kraji zazelenal, což je další možnost pro vznik názvu Zelená hora. Také ve městečku pod vrchem pomoklo, tudíž dostalo jméno Pomuk. Lidé Vojtěcha velebili a Břímota začal na kopci budovat na paměť této události dřevěný kostelík. Dodnes je v zelenohorském kostele dochován kámen s domnělými stopami sv. Vojtěcha.

Svatovojtěšské pověsti

Vojtěch je spojen i s kaplí, jež stojí při silnici vedoucí z Nepomuku do Kláštera a je nazývána jako tzv. šlépěje sv. Vojtěcha. Prohlubně v kameni mají být, podobně jako na Zelené Hoře, Vojtěchovými stopami, tedy šlépějemi. Další vojtěšská pověst se vztahuje k místu zvanému Vyskočilka, kde se dodnes nachází hostinec stejného jména. Když sv. Vojtěch procházel přilehlým lesem, přepadli jej loupežníci, vyskočili na něho. Vojtěch však proti nim vztáhl ruku a oni zůstali stát jako sochy. Místo se dle pověsti od té doby nazývá Vyskočilka. Pověstmi se svatovojtěšskou tematikou je opředena i nedaleká Vrčeň, dále samota Bouček u Kasejovic nebo Prádlo.

Pověst o kostele sv. Jakuba Většího

Podle pověsti se kostel sv. Jakuba Většího v Nepomuku osvětloval v předtuše smrti některého příslušníka rodu Šternberků, který byl majitelem nedalekého zámku Zelená Hora, přičemž v kostele byli pohřbeni někteří jeho členové. Totéž platilo i pro jiné zelenohorské pány. Pokud se blížila smutná událost, byl kostel v noci tajemně osvětlen, ale vždy pouze v jedné polovině, a to podle toho, zda měl být zemřelým muž, nebo žena. Pokud byla osvětlena pravá strana, měl být nebožtíkem muž, levá strana značila úmrtí ženy. Uvedené osvětlení kostela údajně viděl nepomucký děkan roku 1672, kdy zemřela Ludmila Kateřina Benigna ze Šternberka.

Sv. Jan Nepomucký

1340-1393

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:

věcný:

jmenný:

Nepomuk

Památky v oblasti

Historie

Významné pověsti

Jak přišel Nepomuk ke svému jménu

Svatovojtěšské pověsti

Pověst o kostele sv. Jakuba Většího

Významné osobnosti

Sv. Jan Nepomucký

Další

Literatura

Soubory ke stažení

Fotografie