Město Kasejovice leží asi 12 km východně od Nepomuku v okrese Plzeň-jih. Pod správní území patří Chloumek, Kladrubce, Podhůří, Polánka, Přebudov, Řesanice a Újezd. V písemných pramenech je poprvé uváděno roku 1264. Původní vesnice ležela na významné obchodní cestě vedoucí z Nepomuku do Písku. Velký význam mělo také rýžování zlata. Roku 1350 udělil Půta z Kasejovic vesnici městská práva. K roku 1398 je připomínán Jakub z Kasejovic. Počátkem 15. století městečko patřilo Anně z Kasejovic, poté se Kasejovice dostaly do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína. Po roce 1464 jsou spojeny s panstvím ve Lnářích. Místní tvrz poté ztratila svoji funkci a postupně zanikla. Roku 1564 získalo městečko právo vařit pivo. Ferdinand I. zde povolil dva výroční trhy. V letech 1677 a 1698 získaly Kasejovice potvrzení o povolení třetího a čtvrtého výročního trhu. Ve 20. letech 17. století tady bylo padesát domů, v roce 1695 jich bylo 103 a roku 1770 dokonce již 181. Roku 1791 Kasejovice vyhořely a následná obnova jim vtiskla jejich dosavadní charakter. K dalším požárům došlo v letech 1856 a 1868. V 18. století se rozvíjela řemesla. Vyráběla se keramika a dřevěné dýmky z březových kořenů, jež byly zvány kasovky. Známé byly také kasejovické výšivky. Roku 1848 zde bylo 267 domů. Významná byla také místní židovská komunita. První Židé se tady usadili již kolem roku 1570, židovská obec byla ustavena v roce 1726. Roku 1878 byly Kasejovice povýšeny na město. Později se řada lidí vystěhovala z důvodu špatného pracovního uplatnění. V roce 1915 tady žilo 1 385 obyvatel, roku 1991 pak 886 lidí. Status města byl Kasejovicím navrácen v roce 2006.

Mezi zajímavé památky patří kostel sv. Jakuba, fara, renesanční radnice, židovské ghetto se synagogou, židovský hřbitov na návrší nad městem, barokní kašna a několik zajímavých městských domů. Zmínit můžeme ještě pozůstatky tvrze, budovu Husova sboru, výklenkovou kapličku a památný Kasejovický akát. Nedaleko města se v lokalitě zvané Bouček nachází kaple sv. Vojtěcha.

V Kasejovicích se roku 1795 narodil kněz, vlastenecký spisovatel a dramatik Augustin Jedlička (1795–1869). Jako kasejovický kaplan stál u zrodu zdejšího ochotnického divadla. Sám byl autorem divadelní hry a také řady loveckých písní. Užíval pseudonym Velebín Třemšínský. Vystupuje i v Jiráskově povídce Talacko, věnované osobnosti Josefa Kristiána Talacka z Ještětic, majitele zámku v Bratronicích. Dlouhá léta působil jako správce farnosti v Záboří. Alois Karel Hevera (1878–1939) působil v Kasejovicích jako učitel. Dále učil v Kadově, Budislavicích a v Písku. Psal knihy pro děti a mládež a básně. V Kasejovicích se rovněž narodil Václav Mentberger (1886–1969), který vynikl jako vlastivědný pracovník a stal se zakladatelem místního muzea. 

Svatovojtěšská pověst

Severozápadně od Kasejovic se v lokalitě Bouček podle pověsti zastavil sv. Vojtěch a nechal zde v období dlouhého sucha vytrysknout pramen, aby se z něj mohlo napojit stádo, jež se poblíž páslo. Opodál se nacházel velký kámen, do nějž dle pověsti otiskl Vojtěch své šlépěje. Již v roce 1760 tady stála kaplička. Podle tradice byla postavena u studánky s léčivou vodou. Později byla voda z místního pramene prohlášena úředně za zdraví prospěšnou a vhodnou k léčení nervové slabosti a žaludečních potíží. Svatovojtěšská legenda je ve zdejším kraji rozšířená, váže se také k Nepomuku, Zelené Hoře, Vrčeni a Prádlu. 

Pověst o vyvolávání duchů ve mlýně

Ve mlýně u Mikšovských v Kasejovicích měl starý mlynář dle pověsti čarodějnou knihu, z níž někdy čítával zaklínadla a vyvolával tak duchy. Měl ji však dobře ukrytou. Jednu neděli ji ovšem nalezl hospodářův synek a začal z ní předříkávat. Objevili se duchové a ptali si, co pán žádá. Chlapec neodpověděl, duchové neměli co dělat, a tak vzali hocha za ruce a začali s ním tancovat. Nejprve pomalu, poté stále rychleji a rychleji. Když se hospodář vrátil domů, s námahou zahnal duchy a našel chlapce s pokroucenýma nohama. Od té doby zůstal hoch již navždy postižený. 

Václav Mentberger

1886-1969

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:

• Kasejovice
• Budislavice
• Nepomuk
• Lnáře
• Vrčeň
• Zelená Hora
• Prádlo
• Kladrubce
• Újezd
• Řesanice
• Chloumek
• Podhůří
• Polánka
• Přebudov
• Písek
• Bratronice
• Záboří
• Kadov
• Bouček

věcný:

• fara
• synagoga
• židovský hřbitov
• lidová architektura
• tvrz
• radnice
• studánka
• výklenková kaplička
• pověst
• kostel sv. Jakuba
• kašna
• svatovojtěšská legenda
• židovská obec
• kaple sv. Vojtěcha
• požár
• obchodní cesta
• Husův sbor
• rýžování zlata
• městská práva
• výroba dýmek
• výroba výšivek
• městský dům
• židovské ghetto
• Kasejovický akát
• výroba keramiky

jmenný:

• Půta z Kasejovic
• Anna z Kasejovic
• Ferdinand I.
• Augustin Jedlička
• Alois Karel Hevera
• Václav Mentberger