- Drobné památky
Velké Hydčice
Velké Hydčice - Okres Klatovy
Základní informace
typ památky: Drobné památky
Stručné představení
Velké Hydčice se konstituovaly jako ves již na počátku středověku. V 11. století patřily Břevnovskému klášteru a od poloviny 16. století se staly příslušenstvím města Horažďovice.
Památky v oblasti
Historické jádro vsi Velké Hydčice
Velké Hydčice si i přes fungující vápenný důl a vápenku dokázaly zachovat hodnotné historické jádro prezentující ukázky tradiční prácheňské lidové architektury.
Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Velkých Hydčicích
Jedinou sakrální stavbou ve Velkých Hydčicích je malá kaplička z roku 1813 doplněná barokním oltářem z konce 19. století.
Kostel sv. Klimenta na Práchni u Velkých Hydčic
Raně gotický zděný kostel sv. Klimenta ze 14. století fungoval jako farní kostel v předhradí významného správního centra na Práchni.
Venkovské usedlosti ve Velkých Hydčicích (čp. 1, 4, 5)
Jádrem hydčické vesnické památkové zóny jsou zděné statky vystavěné v duchu lidového baroka.
Zřícenina hradu Prácheň u Velkých Hydčic
Zřícenina na vrchu Prácheň připomíná hrad vystavěný po roce 1315 na místě staršího slovanského hradiště z přelomu 10. a 11. století, který měl nejen prezentovat moc a bohatství Bavorů ze Strakonic, ale sloužit také jako důležitý opěrný bod pro obranu ...
Historie
Necelé 4 km jihozápadně od Horažďovic se nachází obec Velké Hydčice, jejíž osudy se začaly psát poměrně záhy po konstituování přemyslovských Čech. Již v roce 1045 se objevuje mezi výčtem vesnic, které kníže Břetislav věnoval Břevnovskému klášteru. Po husitských válkách se novým hydčickým pánem stali Švihovští z Rýzmberka, kteří Hydčice spravovali z nedalekého hradu Rabí. Další změna majitelů proběhla v polovině 16. století, tehdy se totiž staly jednou ze šosovních vsí poddanského města Horažďovice a v držení tohoto města setrvaly až do poloviny 19. století. Již ve 14. století také na opačném břehu řeky Otavy vyrostla druhá osada, které se začalo říkat Malé Hydčice.
Jádrem Velkých Hydčic je prudce svažitá náves přibližně lichoběžníkového tvaru, kterou obklopují velmi hustě řazené usedlosti. Od poloviny 18. století se postupně rozrostlo osídlení též na břehu řeky naproti Malým Hydčicím, toto sídelní centrum pak od návsi v průběhu 19. století oddělila železnice. A právě v tomto prostoru za tratí k řece se soustředila moderní zástavba ve 20. století. Původní jádro v okolí návsi naopak vykazuje jasné rysy tradiční prácheňské zděné architektury. V jihovýchodním cípu vsi se nachází nádherný dům s křídlovým štítem členěným pilastry a průčelím zdobeným pásovou bosáží. U domu čp. 4 se zase nachází zajímavá průjezdní kolna. U některých stavení jsou kamenné nabílené stodoly se segmentovými vjezdy. Za pozornost stojí především u některých usedlostí zachované předzahrádky.
Sakrální architekturu ve Velkých Hydčicích zastupuje především barokizující kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1813 a drobná výklenková kaplička při cestě na Horažďovice.
Důležitým zásahem do urbanistického vývoje vsi bylo otevření vápencového povrchového dolu na okraji Velkých Hydčic a zřízení cementárny. Historické jádro obce však naštěstí zůstalo víceméně neporušeno a mohlo tak být v roce 1995 prohlášeno vesnickou památkovou zónou.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: