V kopcovité krajině Chudenicka, na strmé ostrožně nad řekou Poleňkou založili potomci Drslaviců statek, jenž dostal název Poleň. Poprvé již v roce 1254 se jakýsi Budivoj psal s „z Poleně,“ avšak o středověkých dějinách této osady toho vskutku mnoho nevíme. Předpokládá se, že Poleňané měli především dbát na obcházení zemské hranice a kontrolovat důležitou obchodní stezku z Horažďovic do Horšovského Týna a odtud k zemské hranici. Zdá se, že krátce po založení však došlo k rozdělení statku na několik částí, z nichž jedna byla spravována z nedalekého hradu Pušperk. Tento specifický fragmentární stav dokládá i existence dvou kostelů a zřejmě i dvou far spadajících pod klatovský děkanát. Již v roce 1439 se navíc o Poleni mluví jako o městečku, přestože zde až do současnosti přetrval čistě vesnický ráz.

V roce 1548 zakoupil pušperskou část Albrecht Nebílovský z Drahobuze, rozbořený Pušperk ovšem již nemohl sloužit jako vhodné šlechtické sídlo, a tak si pro výstavbu tvrze vyvolil právě Poleň. Albrechtovi potomci pak poleňskou tvrz obývali až do poloviny 17. století. Následovalo rychlé střídání majitelů, které dovršil rok 1720, kdy Poleň byla již jako jeden celek připojena k Chudenicím. Pod správou Černínů zůstala Poleň až do poloviny 19. století.

Pro Poleň jsou typické zajímavé stavby lidové architektury z 18. století. Vlastní půdorys obce je poněkud nejednoznačný. Centrum tvořila dvojice kostelů, kostel sv. Markéty je dnes již v rozvalinách, na vrcholu strmé ostrožny, u nich se nacházela fara a snad i poleňská tvrz. Zástavba se naopak soustředila severně od kostelů a západně od komunikace stoupající od řeky Poleňky. Na jižním okraji vsi byl situován hospodářský dvůr a mlýn. Naopak severozápadní část patřila místní hospodě. Dlouhé 19. století bylo i zde ve znamení čilého stavebního ruchu, kdy nové usedlosti vyrůstaly především na východním úpatí ostrožny. Koncem 19. století byla snaha uzpůsobit prostor v sedle ostrožny na sever od středu vsi do podoby návsi, avšak tradičně jako toto centrum sloužila krátká, avšak široká ulice stoupající od sedla ke kostelu. Důležitou sakrální památkou Poleně je kostel Všech Svatých, jenž ukrýval tzv. Poleňskou madonu, dílo Lucase Cranacha st., které přinesl neznámý cizí voják po roce 1518, dnes je uložena v Národní galerii v Praze.  

O poleňské madoně

Poleňský kostel Všech Svatých vešel ve všeobecnou známost díky unikátnímu oltářnímu obrazu Madony s dítětem, který později proslul jako tzv. Poleňská madona. S koncem 30leté války, jak se postupně vojska rozcházela domů, zavítal do Kobzova mlýna italský voják. Byl zraněný a zpět do vlasti by již nedošel, avšak paní mlynářka se jej ujala a neznámý voják se uzdravil. Jako poděkování nechal ve mlýně to nejcennější, co nosil s sebou, a tím byl právě tento obraz. Paní mlynářka jej vyvěsila v mlýnici, avšak v noci se jí zdávalo, že se obraz na zdi houpe a Panna Marie ji prosí, ať jej zanese do kostela. Mlynářka poslechla. Faráři nejprve obraz kamsi založili, až později jej pověsili na boční mariánský oltář. Zde byl k vidění až do roku 1967, kdy byl ukraden. Naštěstí se jej podařilo za necelý rok najít, avšak kvůli bezpečnosti byl uložen v Národní galerii a v Poleni je pouze jeho kopie.  

Literatura

Seznam literatury

Soubory ke stažení

Pracovní list [řešení]

Rejstříky

místní:

• Poleňka

věcný:

• mlýn
• lidová architektura
• Poleňská madona
• Kobzův mlýn

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• Drslavicové
• Budivoj z Poleně
• Albrecht Nebílovský z Drahobuze
• Lucas Cranach