Západně od Sušice, na svahu pod vrchem Bláhovsko se nachází malá obec Hlavňovice, která snad již počátkem 15. století patřila pánům na nedalekých Velharticích. Kolem roku 1418 vlastnil tento statek Oldřich z Rožmberka, který jej však obratem prodal roku 1428 Menhartovi z Hradce za 1413 kop grošů. V této kupní smlouvě se také poprvé mluví o Hlavňovicích. Když pak v polovině 16. století musel Adam Lev z Rožmitálu kvůli dluhům panství prodat, zakoupil jej Jan Rendl z Úšavy, pán na sousedním Nemilkově, po jehož smrti ale připadly Hlavňovice Janu Bohuchvalovi z Hrádku. Tento rychlý sled majitelů se přibližně na 300 let zastavil, když na zdejší zámek přišli Kocové z Dobrše. Třicetiletá válka znamenala pro Hlavňovické velké strádání, neboť ves byla obležena vojsky generála Marradase. Krátce po Vestfálském míru se však panství opětovně vzpamatovávalo a již v roce 1695 zde byla tvrz se dvorem, pivovar, spilka a další hospodářské budovy a příslušenství. Osídlení se od prvopočátku však nesoustředilo v okolí tvrze, jak bylo běžné, nýbrž v okolí farního kostela sv. Jana Nepomuckého.
Dnes jsou Hlavňovice spíše menší vsí s nijak nevýraznou architektonickou podobou vesnických staveb, jejich minulost coby šlechtického sídla připomíná chátrající hlavňovický zámeček, jenž byl ve 20. století využíván jako součást hospodářství.
