Vesnička Vranov je uváděna také pod názvem Vranov u Mnichova. Dle legendy založil vesnici v roce 1130 mnich kláštera v Pivoni Georg Frohnhauser. Odtud prý i německý název obce, Frohnau. Zmíněný klášter však v této době patrně ještě neexistoval a Frohnau je spíše zkomolením českého názvu vesnice.
Z Vranovského sedla nad vsí je přístup ke zřícenině hradu Starý Herštejn (Hirštejn). V samotné vsi najdeme na návsi kapli sv. Markéty (vysvěcena roku 1909), opravenou v letech 1990– 91. Kaple, připomínající vzhledem malý kostelík, patří církvi. Obdélná kaple je zakončena pětibokým presbytářem, z průčelí vyrůstá věž. Loď má sedlovou střechu, věž jehlancovou. Kapli nechal postavit na počest své matky Margarety, rozené Reißové z Vranova, její syn Anton.

Poklad na hradě Starý Herštejn (Hirštejn)

Většina pověstí o hradu vznikla až v 19. století. Nejoblíbenější jsou příběhy o ukrytých pokladech. Ještě v 17. století se ale kolem zříceniny procházeli skuteční hledači pokladů, Italové hledali drahé kameny pro klenotníky. V okolí se nacházel světle modrý či nazelenalý akvamarín, který měl schopnost přivolávat svému nositeli věrné přátele a byl označován za kámen lidí narozených ve znamení vodnáře, a žlutavý či nazelenalý chryzoberyl, který prý pomáhal při bolestech žaludku a byl kamenem blíženců. O zřícenině se však vyprávělo, že je zde ve sklepení ukryt poklad bývalých majitelů, loupeživých rytířů, který hlídá ohnivý pes. Mnozí po hospodách vyprávěli, že ho spatřili na vlastní oči. Doslechli se o tom prý až v klášteře Pivoň a už jsme u naší pověsti. Mniši prý začali hledat ve starých knihách a našli recept, jak strážce přelstít. Poklad bylo možno vyzvednout jen na Květnou neděli, dokud budou v klášteře číst pašije. Mniši pověřili dva místní, aby poklad vyzvedli a prozradili jim, co musí udělat. Ti skutečně poklad našli. Nadšeně si ho začali prohlížet a plánovat skvělou budoucnost, možná se o něj i pohádali. To už nevíme. Protože zatím skončila v kostele bohoslužba a vyměřený čas vypršel. A sklepení se zavřelo i s oběma nešťastníky uvnitř.

Dobytí hradu Starý Herštejn roku 1510

Zkázu hradu přinesl Starému Herštejnu rok 1510. Jeho majitel Zdeněk Dobrohost z Ronšperka byl králem Vladislavem II. vyhlášen za zemského škůdce. Stěžovali si na něj domácí kupci i sousedi z Bavor. Proti hradu, sídlu loupeživých rytířů, vytáhla trestná výprava v čele s nejvyšším purkrabím Zdeňkem Lvem z Rožmitálu. Zdeněk Dobrohost z hradu zmizel ještě před jeho dobytím. Královské vojsko hrad pobořilo. Traduje se, že hlavní věž přímo vyhodili do povětří, aby se hrad nemohl znovu stát sídlem loupeživých rytířů. Napěchovali ji střelným prachem, ucpali všechny otvory a škrtli.

Zdeněk Dobrohost z Ronšperka

umírá 1506

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

místní:

• Pivoň
• Starý Herštejn

věcný:

• zřícenina hradu
• kaple sv. Markéty

jmenný:

• Zdeněk Dobrohost z Ronšperka