Obec Kout (původně Kouto) na Šumavě se skládá z vlastní obce a osad Starý (zmiňován již v 16. století) a Nový Dvůr. Krásný výhled do kraje je od slavného „kardinálského klobouku“ na návrší mezi Koutem a Spáňovem. Podle tradice ztratil právě u Kouta svůj klobouk kardinál Julian Cesarini při útěku z bitvy u Domažlic roku 1431. Avšak v době, kdy tudy mohli prchat křižáci směrem k zemské hranici, obec ještě neexistovala. Ta je zmíněna spolu s prvním majitelem Mikulášem Vojslavem z Branišova (zemřel roku 1583) k roku 1544. Dalšími držiteli byli Gutštejnové, sídlící na nedalekém hradě Rýzmberk. Na dodnes dochovanou tvrz přenesli později sídlo svého panství, které ztratili roku 1622. Dobrodružné osudy měla tvrz za třicetileté války, jeden její majitel byl popraven, další zavražděn a obsadili ji Švédové. Dnes na tvrzi sídlí mj. i obecní úřad.

Mezi dalšími držiteli panství najdeme Lamingeny, Stadiony a Schönborny. K rozvoji panství nejvíce přispěli Stadionové, kteří ho koupili roku 1697. Když se v 18. století rod rozdělil na dvě větve, sídlila v Koutě filipovská větev (Stadion Thannhausen), druhá větev sídlila v Trhanově. Za Stadionů byl postaven v Koutě kostel, pivovar, hospodářský lihovar, škola či pošta. Železniční stanice vznikla roku 1888 (trať Domažlice – Klatovy). Při silnici na Starce byl zřízen hřbitov, kde je dodnes hrobka Filipa Františka Jana Stadiona.

Místní obyvatelé nacházeli obživu jako tkalci, později v textilním průmyslu (v nedaleké Kdyni), ve sklárnách či při výrobě keramiky. Vznikla např. „tkalcovská kolonie“ malých domků. Roku 1838 Kout vyhořel, zničeno bylo patnáct selských dvorů, pivovar, sýpky i panský dvůr. Přes Kout vedla silnice na Domažlice, která je dnes přeložena stranou od obce. V okolí roste řada starých stromů, u Starého Dvora např. mohutný Starodvorský dub, který pamatuje ještě Stadiony.

O smutném konci pana Colonny z Felsu

Vilém Colonna z Felsu měl starosti. Krajem táhli Švédové, pálili a drancovali. Bylo to jen pár let, co získal do svého majetku tvrz v Koutě. Nebyla valně opevněná. Vždyť Švédi vypálili i jeho pevný hrad Rýzmberk. A blížili se. Pan Vilém spěchal do sklepení. Ukrýt se. I zde ho však objevili a na místě zabili. A tvrz obsadili. Ještě po staletí byla ve sklepení k vidění krvavá skvrna na místě, kde pan Vilém padl. Zdálo se, jakoby k tomu došlo včera. Skvrna prý nikdy nevybledla. Jednoho dne se však ztratila.

Ztráta kardinálského klobouku u Kouta

Nejznámější událost spojená s Koutem na Šumavě se možná nikdy nestala. Při silnici z Domažlic do Kdyně stojí populární a často fotografovaný empírový pavilónek se šindelovou střechou, který připomíná svým tvarem Klobouk. Nechali ho postavit hrabata ze Stadionu, sloužil jako úkryt před nepohodou např. panstvu při lovu. Němci mu říkali „Biskupský klobouk.“ Češi zase „Kardinálský“, prý proto, že zde kardinál Julian Cesarini ztratil při svém útěku z bitvy u Domažlic svůj kardinálský klobouk. Je pravděpodobné, že křižáci skutečně prchali pod nedalekým Rýzmberkem směrem k hranici. Kronikář Vavřinec z Březové zmínil ve své středověké skladbě o bitvě, že kardinál Julian Cesarini ztratil odznaky své hodnosti, tedy i klobouk při svém útěku. Nezmiňuje však, kde přesně se tak stalo. Místní však mají jasno – u Kouta.

Vilém Colonna z Felsu

? - 1648

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• hradiště
• panský dvůr
• lidová architektura
• zámek
• tvrz
• kaple Nejsvětější Trojice
• gloriet
• kostel sv. Jiří
• kaple U Třech Křížů

jmenný:

• Filip František Stadion
• hrabě ze Stadionu
• Lamingenové
• Gutštejnové
• Julius Cesarini
• Mikuláš Vojslav z Branišova
• František Schamberger
• Vilém Colonna z Felsu