Chotiměř leží 5 km jihovýchodně od Horšovského Týna. První zmínka o ní je z roku 1379, tehdy byl jejím majitelem Hněvek z Chotiměře. Ve vsi stávala tvrz, o které nevíme, kdy vznikla. Písemné zmínky o ní jsou až z 40. let 16. století. V závěti tehdejšího majitele panství Kašpara Gottfrieda, řečeného Bernáška ze Žebnice, je tvrz uváděna jako pustá. Kašpar odkázal majetek své dceři Dorotě, protože neměl mužské potomky. Roku 1596 po smrti Doroty přešla Chotiměř na jejího vnuka Václava ml. Koce z Dobrše. Ve starší literatuře se píše, že není známo, kde tvrz stála, snad v místě dnešního zámku. Zdeněk Procházka uvádí na základě starých map, že tvrziště, obklopené původně i rybníky, zaniklo při stavbě železničního náspu pro trať Plzeň – Domažlice roku 1861.

V 17. století patřila Chotiměř k osvračínskému panství, krátce i Černínům z Chudenic, roku 1652 ho koupil nejvyšší lajtnant Lorenc Hybner ze Streitenfeldu. Mezi dalšími majiteli najdeme např. Širtyngáry (od roku 1689), Henigary ze Seeberka, Kyšperské z Vřesovic a hlavně Mengy z Rennfeldu. Chotiměř vlastnila i dcera známého sklářského podnikatele Zieglera Jana, provdaná von Derben. 

Za potokem Zubřinou při silnici ze Staňkova do Blížejova vznikla mladší část obce s původně jednoduchým barokním zámkem. Vznikl někdy ve 2. polovině 18. století.

Obec žila běžným životem. V 18. století měla 14 selských usedlostí, mlynáře, kováře a Žida – obchodníka. Mengové nechali u zámku postavit patrně roku 1743 kapli sv. Jana Nepomuckého. V parku najdeme rovněž cennou barokní sochu Kalvárie.

V Chotiměři pobýval ve vile čp. 8 komunistický novinář popravený fašisty, Julius Fučík, autor slavné „Reportáže na oprátce“, která byla ve značně pozměněné podobě před rokem 1989 povinnou četbou. V zámku byla i Fučíkova pamětní síň.

Ve mlýně u Chotiměře se narodila matka slavného českého herce Zdeňka Štěpánka, filmového představitele Husa či Žižky. Zdeněk Štepánek popsal své vzpomínky na pobyt u svých prarodičů ve mlýně v knize „Herec“ (1961).   

Proč byla postavena socha Kalvárie v Chotiměři?

Podle pověsti byla socha Kalvárie postavena v Chotiměři na památku syna jednoho z majitelů panství. Ten se měl kát z hříchu, který spáchal. Proto se vydal na pouť do Říma. Když se vracel, sedl si nedaleko Chotiměře pod strom. Náhle se připlazil had a uštknul ho. Pověst snad vznikla jako reakce na zobrazení hada, jehož plastika byla součástí scény z očistce, která je dodnes zobrazena na podstavci sloupu. Had už dnes ovšem chybí.

Pobyt Julia Fučíka

Do Chotiměře se mezi lety 1938 – 1940 opakovaně vracel prominentní komunistický novinář Julius Fučík (1872 – 1916). Pobýval ve vile svých rodičů (čp. 8). Stejně jako celý život J. Fučíka byl komunisty zidealizován i jeho pobyt v Chotiměři. Jisté je, že zde napsal tři vlastenecké eseje, z nichž je nejznámější ta o Boženě Němcové.  V Chotiměři měl pamětní desku a pamětní síň v zámku. Kniha „Literární toulky“ (1984) popisuje jeho pobyt následovně: rád fyzicky pracoval, štípal dříví, zahradničil, chodil na vycházky, psal a recitoval své milované básníky. Když ho český četník varoval, že mu hrozí zatčení, odešel v noci z Chotiměře a přešel do ilegality. V Chotiměři na vile na něj upomínala pamětní deska s nápisem: „Do tohoto domu se vracel často a rád k oddechu bojovník za socialismus soudruh Julius Fučík. Lidé bděte!“

Karel Legát

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• mlýn
• kaple sv. Jana Nepomuckého
• zámek

jmenný:

• Černínové z Chudenic
• Karel Legát
• Širntyrgárové
• Ondřej Ziegler
• Julius Fučík
• Zdeněk Štěpánek