- Archeologické památky
Tillyho šance u Rozvadova (polní opevnění z třicetileté války)
Rozvadov - Okres Tachov
Základní informace
typ památky: Archeologické památky
stavební sloh: nezařaditelné
historická epocha: novověk
Stručné představení
V pohraničních hvozdech v okolí Rozvadova jsou rozesety pozůstatky unikátního polního opevnění z počátku třicetileté války. Fortifikace vznikla roku 1621 z popudu císařského generála Jana Tillyho a měla zadržet protestantskou armádu Petra Mansfelda, jež se chystala vpadnout do Čech.
Historie
Zalesněné pahorky západně od Rozvadova ukrývají pozůstatky polního opevnění z počátku třicetileté války. Unikátní dílo vojenského a pevnostního stavitelství vzniklo roku 1621, kdy se pohraniční pásmo mezi Rozvadovem a bavorským Waidhausem stalo dějištěm série střetů a šarvátek mezi katolickou armádou vedenou vlámským generálem Janem Tillym a protestantským vojskem, v jehož čele stál Petr hrabě Mansfeld. Těžištěm fortifikačního systému byl opevněný tábor, který vyrostl na návrší zvaném Nad Rašelinami. Prostor určený k ubytování Tillyho mužů byl kromě náspu a příkopu chráněn třemi bastiony zhotovenými ze sypané hlíny. Dalším opěrným bodem byl sousední Březový vrch, ležící necelý kilometr na severozápad, jenž byl s táborem propojen souvislým valem. Důmyslné polní opevnění bylo vyztuženo osamocenými příkopy, valy a redutami, které byly roztroušeny po okolních lesích.
Nepřátelské síly ležely roku 1621 na česko-bavorském pomezí řadu měsíců. Ty byly vyplněny drobnými šarvátkami, potyčkami a letmými izolovanými výpady. K větší bitvě došlo až 16. července 1621, kdy Tillyho muži napadli početně silnější Mansfeldův kontingent, jenž tábořil u Waidhausu. Přestože boje trvaly až do soumraku, neměl střet jednoznačného vítěze, neboť protestantské vojsko se katolickému náporu ubránilo. V září 1621 Mansfeldova armáda od hranic odtáhla. Tillyho šance, které velkou měrou přispěly k tomu, že vlámský vojevůdce splnil svůj úkol a nevpustil svého soka do českého vnitrozemí, nebyly dodnes systematicky zkoumány. Složitý systém polního opevnění zčásti pohltila vegetace, na mnoha místech však lze dobře rozeznat výrazné terénní pozůstatky valů a bastionů.