Předchůdcem plánského zámku byl menší hrad, který si nechal vystavět rytíř Dobrohost nebo některý z jeho potomků ve druhé polovině 14. století. Stál zhruba v místech dnešní rezidence, a to na západním konci táhlého návrší v ose náměstí. Vyznačoval se obdélníkovým půdorysem, jeho hlavní částí byla hranolová věž o pěti zděných a třech dřevěných patrech, která byla od okolí oddělena umělým příkopem. Roku 1395 opevněné sídlo vyhořelo, záhy však bylo obnoveno. Na další vlnu stavební aktivity si plánský hrad musel počkat až do poloviny 16. století. Renesanční přestavbu, která rozšířila palác o nové severní křídlo obdélníkového půdorysu, inicioval Mořic Šlik. V letech 1617 až 1619 nechal Kašpar Šlik zámek upravit ve stylu pozdní renesance, změny se dotkly především fasád a dekorativních prvků v interiérech. Ve třicátých letech 18. století přibylo k dosavadnímu areálu barokní jižní křídlo, které bylo ve dvacátých letech 19. věku obnoveno v empírovém slohu.

Historický ráz panského sídla bohužel negovaly neslohové adaptace, k nimž docházelo ve druhé polovině 19. a první půli 20. století, kdy rezidenci vlastnil rod Nosticů. Výsledkem četných přestaveb bylo setření dosavadní architektonické rozmanitosti komplexu, která odrážela jeho složitý vývoj. Dnešní jednoduché fasády a prosté střechy působí nenápadným až nevýrazným dojmem. V letech 1948 až 1991 byla v zámku dislokována jednotka pohraniční stráže, poté přešla památka do soukromých rukou, v současnosti není přístupná veřejnosti.

Bývalé vrchnostenské sídlo se skládá ze třech křídel seskupených do tvaru neuzavřeného lichoběžníku. Z gotického hradu se dochovaly klenuté sklepy a přízemní pilíř z roku 1400. Renesanční fáze stavebního vývoje zámku je zastoupena hranolovou věží a severní řadou budov s valenými i lunetovými klenbami a kamennými dekorativními prvky.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

jmenný:

• Nosticové
• Mořic Šlik
• Kašpar Šlik
• Dobrohost