Kladrubskému náměstí vévodí pozdně barokní kostel svatého Jakuba Většího. Jeho předchůdcem byla starší sakrální stavba, která se do dnešní doby nedochovala, neboť roku 1711 podlehla požáru, jenž tehdy město zachvátil. Současný chrám byl vybudován na místě původního svatostánku v letech 1772 až 1779.

Skládá se z obdélné lodi zakončené na východní straně půlkruhovým presbytářem, patrové hranolové věže navazující na západní průčelí lodi a čtvercové přízemní sakristie, která od jihu přiléhá ke kněžišti. Kontury věže, lodi i presbyteria zdůrazňují bílé lizénové rámce, střední část lodi je z obou stran zdobena dvěma dvojicemi volutových pilastrů. Kostel kryje nevysoká valbová střecha, západní věž byla dříve završena jehlanem, jenž byl roku 1911 nahrazen dnešní cibulovitou bání s lucernou. Některá z vysokých oken zakončených půlkruhovými záklenky jsou doplněna dekorativními suprafenestrami, dalšími stavebními prvky členícími fasády jsou profilované supraporty umístěné nad třemi vstupními portály s kamennými ostěními.

Kostel se vyznačuje poměrně netradičním uspořádáním interiéru. V lodi se setkáme hned se dvěma druhy kleneb, zatímco její prostřední část uzavírá česká placka, která dosedá na dvě řady pilířů, nad postranními prostory se uplatnila valená klenba. Většina bohatého vnitřního zařízení pochází z poslední třetiny 18. století a vznikla v návaznosti na rozsáhlou přestavbu, která reagovala na havarijní stav původního gotického svatostánku. Interiéru vévodí rokokový hlavní oltář rámového typu, který zdobí sochy svatých Terezie, Alžběty, Ludmily a Kateřiny. Část mobiliáře sem byla po roce 1786 přenesena z klášterní baziliky Nanebevzetí Panny Marie  v důsledku jejího zrušení a uzavření.

Kostel svatého Jakuba Většího se po roce 2000 podrobil rozsáhlé opravě, díky níž se dnes nachází v dobrém technickém stavu, jenž dovoluje konání pravidelných bohoslužeb.

Literatura

Seznam literatury