- Panská sídla
Zámek Zbiroh (čp. 1)
Zbiroh - Okres Rokycany
Základní informace
typ památky: Panská sídla - zámky
stavební sloh: gotika, renesance, baroko, historismus
historická epocha: středověk, novověk
Stručné představení
Zámek je od roku 2005 přístupný veřejnosti, návštěvníci si ho mohou prohlédnout ve dvou okruzích.
Historie
Zámek se nachází na návrší nad městem. Zbiroh patří zřejmě mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách, byl založen asi ve druhé čtvrtině 13. století. Za jeho zakladatele je považován Břetislav ze Zbiroha. Od roku 1247 se s predikátem ze Zbiroha začal psát i jeho starší syn Břetislav. Další mužský potomek větve, Děpolt, zastával významné funkce na královském dvoře, byl dokonce nejvyšším sudím a od roku 1251 i pánem na Zbiroze. Roku 1327 byli majiteli Zajícové z Valdeka, konkrétně Oldřich ze Žebráku. V roce 1333 převzal hrad markrabě Karel Lucemburský. V roce 1336 hrad Jan Lucemburský věnoval Petrovi z Rožmberka. Rožmberkové vlastnili hrad do roku 1431.
V roce 1440 hrad získali Kolovratové, kteří jej po necelých čtyřiceti letech prodali Šternberkům, následně přešel do majetku Lobkoviců. Roku 1594 byl Ladislav z Lobkovic odsouzen za spiknutí proti císaři Rudolfovi II. a Zbiroh se stal státním statkem, který spravovala česká komora. Rudolf II. si Zbiroh oblíbil a středověký hrad nechal v duchu módy přestavět počátkem 17. století na honosný renesanční zámek. Během třicetileté války Švédové Zbiroh vypálili a vyplenili.
K nejstarší části hradu patří okrouhlý bergfrit (oválná věž), volně stojící na skalce v nádvoří. Na horním dlouhém hradě stojí dosud i jádro gotického paláce ze 14. století. V patře se nachází kaple ze 14. století. Viditelné jsou tři arkýře kaple, pravý (z hlediska zámku) má z části zachovanou žebrovou klenbu složitějšího vzorce, další dva jsou barokně upravované. V čele paláce zřejmě stála čtverhranná obytná věž. V nároží obdélného předhradí se dochovala v přestavěné podobě jediná z několika doložených pozdně gotických okrouhlých dělostřeleckých bašt. Opevnění Zbiroha bylo zesíleno ve druhé polovině 15. století.
V hradní kapli jsou nástěnné malby z konce 15. století, kdy byl majitelem hradu Hanuš Krakovský z Kolovrat. Fresky představují Smrt Panny Marie a Oslavení Panny Marie, bývají označovány jako nejkvalitnější malířské projevy z 80. let 14. století v Čechách. Součástí kaple byla také Zbirožská Madona, která pochází z období kolem roku 1400. Dřevěná socha, vysoká 59 cm, je v současnosti v depozitáři. Madona v pravé ruce drží malého Krista, v levé ruce měla původně žezlo, které se již nedochovalo. Zbirožská Madona byla v baroku velmi populární, konala se k ní procesí, která přetrvala až do 19. století.
Původní hradní areál byl barokně upravován na konci 17. a zejména v 18. století. Tehdy již zámek sloužil jako státní vězení, dále zde byly kanceláře správy statku a byty. Roku 1845 byly při opravách zámku pobořeny čtverhranná a okrouhlá věž při mostě do předhradí a roku 1847 změněn západní příkop v zahrádky. V roce 1868 objekt koupil podnikatel baron Bethel Henry Strousberg, který ho v následujících dvou letech razantně přestavěl podle projektu architekta Augusta Ortha do podoby novorenesančního zámku. Část původního hradu byla stržena. V tzv. dolním hradu byly vybudovány konírny. V horním hradu byl vytvořen velký sál, po jižní a západní straně zámku vznikly terasy. Vchod do zámku byl opatřen monumentální branou, u vstupu byly osazeny dvě kamenné sochy lvů v životní velikosti. Kolem zámku byl zbudován rozsáhlý anglický park.
V roce 1875 byl zámek poničen věřiteli. Rozebrána byla oranžerie, která stávala na prvním nádvoří, kde je dnes vyhlídková terasa. Zámek koupili roku 1879 Colloredo-Mansfeldové, ale pobývali zde jen zřídka. V letech 1943–1945 byl zámek sídlem SS, po osvobození se zde usídlila Československá armáda. Po roce 1989 získalo areál město Zbiroh, které ho v roce 2004 prodalo soukromé firmě. Ta zde provozuje hotel se středověkou krčmou U Rudolfovy kratochvíle. Zámek je od roku 2005 přístupný veřejnosti, návštěvníci si ho mohou prohlédnout ve dvou okruzích – sezóním hradním (exteriéry, podzemí) a celoročním zámeckém (mj. ateliér A. Muchy, kde vznikla Slovanská epopej).
Další
Fotografie
