Ve vyvýšené poloze na jižním okraji původního městečka se nachází areál bývalého kláštera servitů, sestávající z jednopatrové budovy konventu obdélného půdorysu bez výrazného architektonického členění a jednolodního chrámu s užším presbytářem na jihu a věží v severním průčelí. Konventu servitů v Rabštejně nad Střelou předcházela jiná řeholní komunita, a to karmelitáni, které do městečka v roce 1483 uvedl tehdejší majitel panství Burian z Gutštejna. Tento klášter však neměl dlouhého trvání, neboť již v roce 1532 byl z neznámých důvodů zničen a následně zanikl prakticky beze stop.

V roce 1665 se rabštejnské panství dostalo do majetku šlechtického rodu Pöttingů a ihned začala jednání o založení servitského konventu, proti čemuž se však ohradil řád karmelitánů s odvolání na starou tradici místa. Přesto pražský arcibiskup v roce 1666 rozhodl o založení kostela a kláštera řádu servitů a po pěti letech (prodleva byla způsobena odvoláním karmelitánů k papeži do Říma) sem byli uvedeni první dva řeholníci. Od roku 1671 konali bohoslužby v nově postavené loretánské kapli a teprve následujícího roku byl položen základní kámen ke stavbě nového kostela a konventu, který byl dle původní nadace zamýšlen pro šest řeholníků a dva bratry laiky. Ve stejné době začali serviti spravovat také zdejší faru při starém farním kostele sv. Matouše, později zbořeném. V prvotní fázi nebyl konvent s klášterem vystavěn patrně v příliš velkém rozsahu ani kvalitě, proto již další majitelé panství, Černínové, na konci 20. let 18. století uvažovali o přestavbě celého areálu, pro niž nechali vypracovat plány od architekta Františka Maxmiliána Kaňky. S pracemi se začalo v roce 1730 výstavbou jižního křídla, dále se však nepokračovalo. Nový kostel Sedmibolestné Panny Marie byl vystavěn až v letech 1766-1769 podle staršího projektu Anselma Luraga, přičemž na stavbu dohlížel Eugen Dominik Kondel, syn slavného stavitele ve službách plaského kláštera Matěje Ondřeje Kondela. Nedlouho po dostavbě kostela, v roce 1787, byl klášter nařízením císaře Josefa II. zrušen. Z konventního kostela se stal farní (namísto zchátralého a v roce 1792 zbořeného kostela sv. Matouše), v klášteře byla umístěna fara a škola, později byl adaptován na byty. V 70. letech 20. století zde bylo umístěno rekreační zařízení pro zaměstnance severočeských hnědouhelných dolů, v poslední době zde byl zřízen hotel. Dnes je areál kláštera včetně hradní zříceniny v jeho nádvoří majetkem soukromé společnosti.

Literatura

Seznam literatury

Rejstříky

věcný:

• karmelitáni
• klášter servitů

jmenný:

• Josef II.
• Černínové
• Burian z Gutštejna
• František Maxmilián Kaňka
• Anselmo Lurago
• Eugen Dominik Kondel
• Pöttingové