- Církevní stavby
Českobratrský kostel M. Jana Husa v Plzni-Jižním předměstí (čp. 1722)
Plzeň-Jižní Předměstí - Okres Plzeň-město
Základní informace
typ památky: Církevní stavby - kostely
stavební sloh: kubismus, funkcionalismus
historická epocha: moderní doba
Stručné představení
Reprezentativní meziválečnou stavbu českobratrského kostela realizoval v letech 1924 až 1925 Bohumil Chvojka, který se podílel i na jeho poválečné obnově.
Historie
Iniciátorem stavby protestantského kostela na tehdejším Říšském předměstí byl Českobratrský západní evangelický sbor, který vypracováním návrhu pověřil architekta Bohumila Chvojku. Chvojka, inspirován zvláště barokní architekturou, nejprve vypracoval velkorysý plán, který počítal z výraznou průčelní věží a omítkou zdobenou obloučkovým dekorem, pro Chvojku tolik charakteristickým zdobným prvkem. Avšak nepříznivá ekonomická situace neumožnila projekt z roku 1922 naplnit. Chvojka se tedy odhodlal k tomu, aby projekt přepracoval, čímž dosáhnoul jisté úspory. Práce tedy nakonec započaly symbolicky 6. července 1924 a byly dokončeny přesně za rok poté. Dohled nad stavbou byl svěřen staviteli Františku Vachtovi. Výsledná budova byla podle původního záměru vystavěna na čtvercovém půdorysu s okoseným nárožím, v jehož čele byla vztyčena věž v poněkud skromnějším provedení. Do této hranolové věže byl umístěn i vstupní portál, jímž se vcházelo do vestibulu, odkud se po dvojici schodišť vystoupalo do patra ke galerii a kruchtě. Suterén sloužil jako technické zázemí modlitebny, kromě bytu a sklepů sem byla umístěna i poradní síň. Největší část prostoru samozřejmě zabíral hlavní sál zaklenutý kupolí a proskleným stropem. V jeho těžišti byla poněkud netradičně situovaná kazatelna, jež měla symbolizovat ústřední místo Božího slova v duchovním životě věřících. Autorem malířské výzdoby interiéru ve stylu art deca se stal Václav Šustr. Pro výslednou podobu exteriéru pak Chvojka zvolil typická sdružená okna, mělké bosované rizality a především řadu kubistických doplňků.
Na konci 2. světové války byl kostel výrazně poškozen během náletů na nedalekou Škodovku. Opravu budovy krátce po válce provedl opět Bohumil Chvojka, který zároveň drobně upravil vnitřní dispozici. Kostel prohlášený v roce 1994 za kulturní památku je stále ve velmi dobrém stavu a uskutečňují se v něm pravidelné bohoslužby.
Další
Literatura
Rejstříky
místní:věcný:
jmenný: