stodola

Fara v Ledcích (čp. 1)
Areál fary barokního původu z doby kolem roku 1760.

Koterov
Jihovýchodní předměstí Plzně, při železniční trati na České Budějovice, se pyšní jednou z nejhezčích a nejlépe zachovalých návsí na Plzeňsku.

Městské domy ve Spáleném Poříčí (čp. 31, 34, 120, 138, 159, 161)
Ve Spáleném poříčí najdeme řadu historicky cenných městských domů. Mezi nejzajímavější patří domy čp. 31, 34, 120, 138, 159 a 161.

Mlýn v Zahrádce (eč. 3)
V Zahrádce najdeme na Čížkovském potoce dva mlýny. V horním mlýně U Trsínů se v mlýnici dochovalo mlýnské kolo.

Rychta v Lobzích (čp. 1)
Dům rychtáře v Lobzích měl po celý středověk výsadní postavení, ještě po roce 1543 byl vyňat z majetku města Plzně, které Lobzy tou dobou celé zakoupilo.  

Venkovské usedlosti v Božkově (čp. 8, 11, 12, 36, 37, 38, 52, 56, 57, 67)
Převážně klasicistní a historizující venkovské usedlosti doplňují zajímavé hospodářské objekty a relativně málo drobných sakrálních památek.

Venkovské usedlosti v Lipnici (čp. 7, eč. 43)
Obě usedlosti jsou cenným dokladem lidové architektury. Na základě těchto památkových hodnot byla v obci vyhlášena vesnická památková zóna.

Venkovské usedlosti v Plzni-Severním předměstí (čp. 62, 68, 83)
Roudná je charakteristická patrovými venkovskými domy se sýpkami, špýchary a kaplemi, časté jsou i volně stojící stodoly plzeňských měšťanů.  

Venkovské usedlosti v Týčku (čp. 25, 28)
Roubená stavení z 19. století.

Venkovské usedlosti ve Vískách (čp. 3, 27)
Lidová architektura z poloviny 19. století.

Venkovské usedlosti ve Vrčeni (čp. 8, 47)
Dokladem lidové architektury jsou ve Vrčeni venkovské usedlosti čp. 8 a 47.